Suchergebnisse

This article inquires into the connection between individualisation and environmental issues. Following an introduction to the topic in the opening of the article in chapters II and III the author provides a definition of some basic concepts and asks whether and how the relationship between individualisation and environmental issues is reflected in sociological literature. In chapter IV the author formulates a general framework that in chapter V gives insight into the inconsistent conception of individualisation in environmental ideologies. The article closes with chapter VI, in which, with the aid of a theoretical sociological framework, the author formulates some themes for studying the environmental aspects of the individualised lifestyle.

Obálka -- Obsah -- Úvodní slovo a poděkování -- 1. Kdo byl Josef Vavroušek -- 2. Systémový inženýr a vizionář v českém prostředí -- 3. J. Vavroušek a "rada moudrých" světa jeho doby: K. Boulding, B. Ward a Amartya Sen -- 4. Slabiny modelu všeobecné tržní rovnováhy v epoše antropocénu -- 5. Eudaimonia a štěstí. Finalita ekonomie, úděl a poslání člověka na Zemi -- 6. Cena Josefa Vavrouška očima mladých účastníků soutěže -- 6.1 Ohlas ceny mezi studenty Univerzity Karlovy -- 6.2 Příspěvky moravské environmentální a rozvojové školy -- 7. Epilog jako naděje ekologické konverze -- Přílohy (Jiří Kameníček) -- A. Faksimile "Zakládací listiny" studentské soutěže o Cenu Josefa Vavrouška -- B. Seznam přihlášených a oceněných studentských prací v letech 1996-2015 -- C. Fotografická příloha -- Literatura.

The book deals with the introduction of innovations, particularly environmental innovation. The issue of sustainable development affects all organizations from the economic, social, and environmental perspective. Through environmental innovations, businesses could achieve not only cost cuts and the reduction of their negative impact on environment; the innovations are also a platform for the involvement of employees in improving organizational processes. The publication describes factors influencing the birth and implementation of improvement proposals from the perspective of conservation psychology and organizational psychology. The outcomes of the research could be used as a probe into the system of business innovation support and they also give an idea of how employees view the environmental aspects of innovation activities

The paper shows the current state of environmental concerns in economic theory. Different economic schools have incorporated the environmental analysis into their theoretical framework. They use different presumptions, focus on different environmental aspects & come to diverse conclusions & political recommendations. However, there are many unclear frontiers between one another. This paper would like to help to understand these differences. It characterizes & compares the main economic schools & theories. The paper focuses on environmental economics, ecological economics, new institutional economics, free market environmentalism, coevolutionary theory in economics & bioeconomics. References. Adapted from the source document.

Příspěvek je věnován zjišťování vlivu determinantů z oblasti sociodemografických proměnných na kognitivní a afektivní aspekt environmentální gramotnosti žáků druhého stupně Základní školy Žatec, nám. 28. října 1019, okres Louny. Výzkumný vzorek byl tvořen 87 respondenty z 6. až 9. ročníků. Studie předkládá výsledky týkající se vlivu pohlaví, bydliště, věku respondentů a realizovaných volnočasových aktivit na naměřené hodnoty environmentálních vědomostí a proenvironmentálních postojů, k jejichž zjišťování byl využit výzkumný nástroj složený z testu MSELS a dvoudimenzionální škály 2-MEV. Vztah mezi vědomostmi a postoji byl identifikován jako nepříliš těsný na rozdíl od středně silné pozitivní korelace mezi oběma faktory škály 2-MEV. V případě pohlaví a velikosti bydliště nebyl prokázán signifikantní vliv těchto proměnných ani u jednoho ze zkoumaných aspektů. Totožné závěry byly potvrzeny u věku respondentů a volnočasových aktivit ve vztahu k vědomostem, ovšem u postojů byl zaznamenán významný vliv obou determinantů. Nejpříznivěji se z volnočasových aktivit projevily aktivity zaměřené na pobyt v přírodě a sport. ; The contribution is devoted to investigating the impact of sociodemographic variables of the area on the cognitive and affective aspect of environmental literacy among 12-15 years old students in Žatec, Square 28 October 1019, district of Louny. The author tested two research instruments: MSELS and two-dimensional scales of 2-MEV on the research sample consisting from 87 respondents from 6 to 9th grades of these school. The study presents the results regarding the influence of gender, domicile, age of the respondents and their leisure time activities on the measured figures of environmental knowledge and proenvironmental attitudes. The relation between the knowledge and the attitudes was identified not too tight in contrast to medium-strong positive correlation between the two factors of 2- MEV scales. In the case of sex and place of residence (village/city) no significant effect was proved, either in one of the aspects. The identical conclusions were confirmed concerning the age of respondents, and leisure time activities in relation to their knowledge. However, talking about attitudes there was a significant effect of both determinants. Leisure time outdoor and sports activities in the nature manifested the most positive influence on the affective component. Even if these results are not representative, the new research questions for wider survey are offered in the conclusions.