Suchergebnisse

Neoliberal institutionalism, developed by Robert Keohane, & liberal theory of international relations elaborated by Andrew Moravcsik, nowadays represent two grand International Relations (IR) theories drawing on liberalism as one of the main theoretical approaches in this discipline. However, Keohane conceived of neoliberal institutionalism as a synthesis of realism & liberalism & Moravcsik proceeds from a specific understanding of liberalism & defines liberalism by the criteria of empirical social science. This essay examines, therefore, whether neoliberal institutionalism & liberal theory indeed involve & assemble together the main ideas of liberalism. The perspective applied in the essay is based on the intellectual history of liberalism and, in this way, regards the assumptions about the most fundamental actor in international relations & about the evolution of international relations as the intellectual core of liberalism. According to liberalism, individuals & collective social actors constituted by individuals (social & bureaucratic groups) are the most fundamental actors in international relations & international relations undergo transformation, in the course of which cooperation gradually prevails over conflict. Neoliberal institutionalism considers the state to be the most fundamental actor in international relations & assumes that the nature of international relations transforms & they acquire a more cooperative character. Liberal theory claims that individuals & social groups are the most fundamental actors & that international relations undergo transformation that is marked by the growth of cooperation. Consequently, whereas neoliberal institutionalism involves the intellectual core of liberalism only to some extent, liberal theory implies that there is a grand theory that subsumes the main ideas of liberalism. Adapted from the source document.

This article presents a comparison of three approaches to international justice. The first part of the article focuses on the realist paradigm, the second section analyzes various liberal approaches, and the third part presents the basic ideas of neomarxism. The largest part of the article is devoted to a critical discussion of existing liberal approaches -- liberal institutionalism (R. Keohane), political liberalism (J. Rawls), democratic liberalism (J. Habermas), globalist utilitarianism (P. Singer), globalist egalitarianism (Ch. Beitz, T. Pogge), and liberal impartialism (B. Barry). The article concludes by synthesizing the insights of the three broad normative positions into a realist, yet at the same time critical, liberalism. Adapted from the source document.

Despite a consensus on the benefits of liberal international economic regimes, there are important differences in the perspectives of different actors. This article deals with two ideal types of perspectives on international trade liberalization. The first of them is the liberal perspective, & the second is the perspective of economic nationalism. Differences can be found in a number of aspects. We discuss the perception of comparative advantage, economic growth & its determinants, the logic of absolute or relative gains from the global economy, I the causal i relationship between the level of economic development & free trade, the issue of competitiveness in the global economy & the problem of existence, & the role of strategic sectors of the economy. If there exist important differences in presumptions, interests & policy preferences between actors, what are the conditions & limits for the perceived compatibility of the defined perspectives? Under which conditions will an individual actor support the progress in the liberalization of world trade & what are the most important risks? How can the past successes in building the liberal economic regimes be interpreted & what are the prospects for the future? This article also attempts to contribute to the discussion of paradigmatic perspectives in the international political economy. Therefore the text confronts the liberal perspective & economic nationalism & discusses some important aspects of these theories. Adapted from the source document.

Intro -- Obsah -- Seznam zkratek -- Úvod -- 1. Teoretická a metodologická východiska -- 1.1 Pojmy válka a mír a jejich vzájemný dyadický vztah -- 1.1.1 Co je dyadický vztah -- 1.1.2 Dyadický vztah, mír vs. válka -- 1.2 Základní vymezení pojmu válka -- 1.2.1 Co je a co není válka -- 1.2.2 Dělení válek -- 1.3 Války a jejich úloha v dějinách lidstva -- 1.3.1 Války v novověku -- 1.3.2 Teorie válečných cyklů -- 1.4 Úroveň analýzy válek -- 1.4.1 Domácí úroveň analýzy -- 1.4.2 Mezistátní úroveň analýzy -- 1.4.3 Celosvětová úroveň analýzy -- 1.5 Historické podoby míru -- 1.5.1 Alexandrijský mír -- 1.5.2 Pax romana -- 1.5.3 Augustiánský mír -- 1.5.4 Vestfálský mír -- 1.5.5 Pax britannica -- 1.5.6 Pax americana -- 1.5.7 Pax sovietica -- 1.5.8 Hlavní rysy jednotlivých uspořádání -- 1.6 Teoretická vysvětlení pojmu mír -- 1.6.1 Realistické pojetí míru -- 1.6.2 Liberalismus a jeho pojetí míru -- 1.6.3 Marxismus a neomarxismus -- 1.6.4 Konstruktivismus -- 1.7 Nejvýznamnější autoři a jejich teoretická inspirace pro hodnocení 20. století -- 1.7.1 Důvody volby jednotlivých autorů -- 1.7.2 Eric Hobsbawm a jeho "krátké 20. století" -- 1.7.3 Edward Carr a jeho pojetí dějin 20. století -- 1.7.4 Galtungovo pojetí negativního a pozitivního míru -- 1.7.5 Válka a mír podle Raymonda Arona -- 1.8 Metodologická východiska -- 1.8.1 Typ práce -- 1.8.2 Ontologické a gnozeologické pozice -- 1.8.3 Návaznost na Foreign Policy Analysis -- 1.8.4 Analytické vyprávění -- Závěr kapitoly -- 2. První světová válka -- 2.1 První polovina 20. století z pohledu teorie mezinárodních vztahů -- 2.1.1 Realismus jako skeptický náhled -- 2.1.2 Liberalismus a jeho optimistický přístup -- 2.1.3 Konstruktivismus a jeho důraz na bezpečnostní kulturu -- 2.1.4 Kritické teorie -- 2.2 Změny v poměru sil před první světovou válkou -- 2.2.1 Centrální mocnosti a jejich postavení na počátku 20. století.

Obsah -- Seznam zkratek -- Úvod -- 1. Teoretická východiska -- 1.1 Druhá polovina 20. století z pohledu teorie mezinárodních vztahů -- 1.1.1 Realismus jako skeptický náhled -- 1.1.2 Liberalismus a jeho optimistický přístup -- 1.1.3 Konstruktivismus a jeho důraz na bezpečnostní kulturu -- 1.1.4 Kritické teorie -- 1.2 Nejvýznamnější autoři a jejich teoretická inspirace pro hodnocení 20. století -- 1.2.1 Důvody volby jednotlivých autorů -- 1.2.2 Eric Hobsbawm a jeho "krátké 20. století" -- 1.2.3 Edward Carr a jeho pojetí dějin 20. století -- 1.2.4 Galtungovo pojetí negativního a pozitivního míru -- 1.2.5 Válka a mír podle Raymonda Arona -- 1.3 Metodologická východiska -- 1.3.1 Typ práce -- 1.3.2 Ontologické a gnozeologické pozice -- 1.3.3 Návaznost na Foreign Policy Analysis -- 1.3.4 Analytické vyprávění -- Závěr kapitoly -- 2. Studená válka jako kolísání mezi pozitivním a negativním mírem -- 2.1 Hlavní změny po skončení druhé světové války -- 2.1.1 Poválečná předsevzetí a odhodlání -- 2.1.2 Změny na mapě poválečné Evropy -- 2.1.3 Hlavní vítězové druhé světové války a zásadní rozdíly mezi nimi -- 2.1.4 Důsledky druhé světové války pro země střední a východní Evropy -- 2.1.5 Ekonomická převaha Západu a její význam ve vojenství -- 2.1.6 Nová situace ve vojenství -- 2.2 Začátek studené války -- 2.2.1 Nový mezinárodní antagonismus -- 2.2.2 Základní vymezení studené války -- 2.2.3 Poměr sil na počátku studené války -- 2.3 První zlomové události v dějinách studené války -- 2.3.1 Nátlakové jednání SSSR a jeho hodnocení v USA -- 2.3.2 USA ve znamení střetu dvou přístupů k SSSR -- 2.3.3 Budování amerických vojenských základen -- 2.3.4 Dva projevy světodějného významu -- 2.4 Kennanovo vymezení podstaty nastupující studené války a Churchillův výrok o železné oponě -- 2.4.1 Churchillův projev o železné oponě -- 2.5 Jaderná strategie USA a její hodnocení v SSSR.