Suchergebnisse

Non-governmental organizations participate more than two decades on post-conflict reconstruction & peace-building. They participated on reconstruction of Bosnia & Herzegovina, Angola & Haiti. Existing experiences with post-conflict reconstruction shows that NGOs play a positive roles in the process. On the basis of analysis of post-conflict reconstruction in various countries the author thinks that the positive relationship between NGOs & governments by the post-conflict reconstruction & peace-building is weakening. Why after more than decade of successful evolution of relationship between NGOs & governments in the process of post-conflict reconstruction the skepticism about this relationship emerges? On the case study of post-conflict reconstruction of Afghanistan the possible answer will be offered. Adapted from the source document.

The research of the relationship between conflicts and natural resources has been dominated by an understanding of natural resources as a cause of conflicts, and the term "conflict resources" has been used in connection with this. Here I offer another approach and present the hypothesis that a lack of environmental resources (environmental resources and raw materials are together understood as natural resources) and environmental degradation can offer a peace-building opportunity. I argue that environmental resources are not transportable, extractable or lootable, which decreases their market significance. At the same time, the conflict-prone communities are aware that non-tradeable goods play a vital role in their life and the quality of the goods depends on the collaboration among all the actors in the region. This situation results in so-called "environmental interdependence". Environmental interdependence works as an impulse for cooperation across the cleavage lines. The hypothesis is tested on two case studies -- that of the relationship between Israel and Palestine and that of the relations between mainland China and Taiwan. Adapted from the source document.

This paper deals with the issue of building Wales as a unique region in the context of the European Union and its resources. The author focuses on the period after 1999, i.e. the time when devolution took place and when official Welsh representatives emerged via the National Assembly for Wales (NAW). Since then, Wales has entered into cooperation with the EU, in order to gain access to resources provided by the Union. The cooperation is however of a specific kind, since officially, Welsh representatives have to communicate with the EU through the political representation of Great Britain. Nevertheless, by acting informally, Welsh representatives manage to avoid the British government in relevant contexts and communicate with the EU directly. In this way, they are able to exploit the formal and informal rules for their advantage (i.e. for building Wales as a unique region). The main purpose of this text is to show that the case of Wales can be replicated by any region that has official political representation, even if it has only weak representative institutions and has to deal with limitations posed by the existence of a central government.

Obsah -- Seznam zkratek -- Úvod -- 1. Teoretická východiska -- 1.1 Druhá polovina 20. století z pohledu teorie mezinárodních vztahů -- 1.1.1 Realismus jako skeptický náhled -- 1.1.2 Liberalismus a jeho optimistický přístup -- 1.1.3 Konstruktivismus a jeho důraz na bezpečnostní kulturu -- 1.1.4 Kritické teorie -- 1.2 Nejvýznamnější autoři a jejich teoretická inspirace pro hodnocení 20. století -- 1.2.1 Důvody volby jednotlivých autorů -- 1.2.2 Eric Hobsbawm a jeho "krátké 20. století" -- 1.2.3 Edward Carr a jeho pojetí dějin 20. století -- 1.2.4 Galtungovo pojetí negativního a pozitivního míru -- 1.2.5 Válka a mír podle Raymonda Arona -- 1.3 Metodologická východiska -- 1.3.1 Typ práce -- 1.3.2 Ontologické a gnozeologické pozice -- 1.3.3 Návaznost na Foreign Policy Analysis -- 1.3.4 Analytické vyprávění -- Závěr kapitoly -- 2. Studená válka jako kolísání mezi pozitivním a negativním mírem -- 2.1 Hlavní změny po skončení druhé světové války -- 2.1.1 Poválečná předsevzetí a odhodlání -- 2.1.2 Změny na mapě poválečné Evropy -- 2.1.3 Hlavní vítězové druhé světové války a zásadní rozdíly mezi nimi -- 2.1.4 Důsledky druhé světové války pro země střední a východní Evropy -- 2.1.5 Ekonomická převaha Západu a její význam ve vojenství -- 2.1.6 Nová situace ve vojenství -- 2.2 Začátek studené války -- 2.2.1 Nový mezinárodní antagonismus -- 2.2.2 Základní vymezení studené války -- 2.2.3 Poměr sil na počátku studené války -- 2.3 První zlomové události v dějinách studené války -- 2.3.1 Nátlakové jednání SSSR a jeho hodnocení v USA -- 2.3.2 USA ve znamení střetu dvou přístupů k SSSR -- 2.3.3 Budování amerických vojenských základen -- 2.3.4 Dva projevy světodějného významu -- 2.4 Kennanovo vymezení podstaty nastupující studené války a Churchillův výrok o železné oponě -- 2.4.1 Churchillův projev o železné oponě -- 2.5 Jaderná strategie USA a její hodnocení v SSSR.