Suchergebnisse

Intro -- Obsah -- Metafory, stereotypy a kulturní rozrůzněnost jazyků jako obrazů světa(Namísto úvodu) -- Poděkování -- Metaforika jazykového relativizmu. K pojmu vzorec v prácach Benjamina Lee Whorfa -- 1. Úvod -- 2. Jazykové vzorce majúce silu gravitácie -- 3. Videnie ako zdrojová oblasť metaforizácie -- 4. Záver -- Literatúra -- Humor a nenávist v etnických stereotypech. Perspektiva kulturní lingvistiky -- 1. Úvodem -- 2. Cizinci uvnitř -- 3. Černé vtipy a dlouhé tradice -- 4. Realita, mýty, vyprávění a detaily -- 5. Eurocentrismus? -- 6. Závěrem -- Prameny -- Literatura -- Řeč metafor o lidských právech. Kognitivně lingvistické analýzy a interpretace biblických metafor v manuálu pro výchovu mládeže k lidským právům Kompas -- 1. Úvod -- 2. Konceptuální metafory a jejich kořeny v jazyce Bible. Lidská práva místo Tóry. -- 3. Kvazi náboženství lidských práv -- 4. Závěr -- Prameny -- Literatura -- Měsíc jako zdroj představ vyjádřených japonským jazykem -- 1. Úvod -- 2. Měsíc: slovo, myšlenka, čas, prostor, místo, svět -- 3. Měsíc v japonské poezii -- 4. Závěr -- Prameny -- Literatura -- "V červánek zatím Tatra se shalí…" Tatry v česko‑ slovenskej kultúrnej reflexii -- 1. Tatry - motív spájajúci slovenské a české prostredie -- 2. Tatry ako téma kultúrnej lingvistiky -- 3. Kde a čo sú Tatry -- 4. Nad Tatrou sa nebo kalí v intertextovom využití -- 5. Tatry v literárnom dvojhlase -- 6. Nad Tatrou sa blýska v hymnickom okrúžení -- Záverom -- Literatúra -- "Srdce moudrého je po jeho pravici". Jazykový obraz srdce v biblické knize Přísloví -- 1. Úvod -- 2. Metodologie -- 3. Výsledky a analýza -- 3.1 Slovník -- 3.2 Text a konkordance -- 4. Závěr -- Prameny -- Literatura -- "Dyť se nosí i do kostela". Stereotyp a představová schémata spojená s jednou tabuizovanou částí těla -- Úvodem: východiska zkoumání -- 1. Prototypový český vulgarismus.

Každý univerzitní učitel by se čas od času měl zamyslet nejen nad tím, co učit, ale také jak to učit. Jednou z moderních metod výuky jsou tzv. výukové případové studie. Uplatnění nacházejí nejvíce v aplikovaných společensko-vědních disciplínách, nejvíce tam, kde vyučovaná látka zahrnuje nějaké rozhodování lidí na různých pozicích. ; Teaching cases is quite well-known powerful educational tool, which belongs to modern methods of teaching and learning. They are distinguished from case studies used for research purposes.

The study evaluates the potential impact of alternative models of university entrance exams – a model based on field-specific knowledge and a model relying on general aptitude tests – in the context of the Czech education system since 1998, a system that can be described as highly stratified and suffering from a notable excess of demand for higher education over supply. Using the dataset Sonda Maturant 1998, the authors show that entrance exams based on general aptitude tests may outperform the field-specific knowledge model in terms of providing access to talented students from a lower socioeconomic background. The simulations show that under the general aptitude regime the relative chances of an applicant with a university-educated father are only one-quarter higher than the relative chances of a student with a less educated father, compared to more than a one-third difference in the case of the regime emphasising field-specific knowledge. For mother's education, the respective odds ratios differ by the even larger margin of 28 percentage points.

The paper deals with the complex issue of (ethno)regional parties conceptualisation. Notions and schematics elaborated and promoted by Lieven de Winter, Klaus von Beyme, Donald L. Horowitz, Francisco Letamendía, Huri Türsan, Ferdinand Müller–Rommel Derek Urwin, John T. Ishiyama etc. are briefly discussed. Ethno–regional parties can be conceived of as political parties whose electoral and legitimation potential is primarily based on identitary mobilisation of an ethno–territorial community of sub–national (sub–state) nature. However, ethnic and territorial aspects may assume different relevance within the different approaches to the study of ethno–regional parties. It should be emphasized, that regional parties are not necessarily ethnic parties – and vice versa. Regional parties could be defined as formations with region–based electorate and mobilisation resources, or as formations representing sub–national (regional) interest communities exercising party functions to the full extent in a regionally defined operating space. Ethno–regional (ethno–regionalist) parties may thus be defined as a sort of regional (regionalist) parties. Finally, some issues of classification and typology of regional party arrangements are assessed. A lot of work is still to be done in this field. More attention should be paid to the heterogeneous nature of compounded territorial–political arrangements, which allows for the coexistence of different types of actors – political parties on the national (nation–wide) and regional level, as well as for simultaneous existence of diverse party and political scenes. To make a comprehensive typology of regional party (sub)systems is not an easy task at all. This is due to the persisting lack of suitable conceptual frameworks and to the fact that an effective reconciliation of the approach to nation–forming identitary and regionalist mobilisations used by regional parties with the traditional platform applied in research into European party systems has proved very difficult. ; The paper deals ...