Suchergebnisse

Představy o "Americe" a znalosti o ní tvoří tematické pole, které se do značné míry dotýká sebepojetí dnešních evropských společností – a tedy i německé a české. Z politického hlediska je to dáno jednak významem USA ve dvacátém století, především jako největší západní vítězné mocnosti ve druhé světové válce, a jednak jejich rolí vedoucí mocnosti západní aliance v konfliktu mezi Východem a Západem. Zde ovlivňovala "Amerika" celé generace jako (demokratický) vzor i jako obraz nepřítele, v některých případech – jako u západoněmecké levice – obojí dohromady: nespoutaný kapitalismus a hnutí za občanská práva šedesátých let zde byly dvě strany téže mince. Přinejmenším stejně významný byl vliv USA v populární kultuře, zejména v oblasti módy, hudby a filmového průmyslu. Zde fascinoval (a stále fascinuje) lidi napříč hranicemi a politickými tábory. "Amerika" tak byla a je jednou z nejsilnějších projekčních ploch evropských společností. Vlastní touhy, naděje, ale i kritika a nejistota se daly výborně zpracovat skrz vnímání, diskuse a reflexe obrazů a poznatků o Americe. V neposlední řadě i vědomí o sobě samém, protože obraz vlastní konstrukce identity se (přinejmenším u části společnosti) zostřoval při pohledu na americké "přátele", resp. "nepřátele" na druhé straně Atlantiku. Geograficky vzdálené Spojené státy byly pro mnoho lidí v Evropě velmi blízké – dokonce i pro ty, kteří tam nikdy nebyli. Téměř každý měl nějakou představu o této zemi, jeho krajině a lidech. Dalším výmluvným svědectvím již z doby před rokem 1900 jsou velké vlny emigrace do zámoří – zejména do USA, které lidem žijícím v Evropě dodávaly silnou imaginační sílu a představovaly naději na snesitelnější život. Vidina útěku před bídou, nedostatkem práce a příležitostí doma byla pro mnohé silnější než strach z nebezpečné plavby do neznáma. Smíšená česko-německá komise pro učebnice dějepisu se proto dva roky po Trumpově zvolení ujala této tematické oblasti obrazů a znalostí o Americe: Ve dnech 15. až 17. listopadu 2018 uspořádala v saském Bad Schandau konferenci k učebnicím na téma "Znalosti o Americe a obrazy Ameriky. Transatlantické vztahy v učebnicích a populární kultuře v Německu a České republice". Konferenční příspěvky předložené v tomto sborníku tak nejen ukazují, jak mocnou projekční plochou USA stále ještě jsou, ale také jasně dokládají, že vedle nebo spíš společně se silným vlivem mimoškolních médií poskytují školní učebnice hlubší vhled do řádu a správy vědění a jeho historicky a sociálně-politicky podmíněných změn.

Alexis de Tocqueville's Democracy in America is probably one of the most oftreferred books today in the United States. It is widely seen as the best book ever written on this country, its words endlessly quoted by different political camps which claim the book as their own. This article examines the ways in which the American have read this magnum opus of the Frenchman, especially during the last few decades, on the assumption that their reading is reflecting their perceptions on contemporary American society and its future. The aim of this article is twofold. First, it tries to show that Democracy has long been read in America as an (or, in not a few cases, the) important source to reflect on a remedy for an increasingly "individualistic" and thus "despotic" American society. What the American have commonly found a solution to this problem out of reading the book is the restoration of the tradition of self-government, which is highly hailed by Tocqueville as an admirable feature of American society. Second, this article aims at showing that, although the different political views between conservatives and liberals (one of the most visible political divisions in this society today) are surely affecting the American reading of Democracy, this is only one aspect of the story. Many Americans, whatever their political tendencies are, end up calling for the revival of a self-governed American society as a consequence of studying the book. This common 'conclusion' derived from their reading could be interpreted as a proof that the image that America is the country built on citizens' active participation in public affairs is widely shared among the American themselves. In this considerably diverse society that could fragment at any time potentially, the image has thus been contributing to keeping it in unity, probably to not a small extent.

The paper focuses on the Latin American perspective on modernity, especially on the Peruvian sociologist Anibal Quijano's notion of coloniality. Coloniality is explained as a theoret- ical framework for critical reflection of modernity with an emphasis on the forms of knowledge (episteme) and on non-Western, more specifically Latin American historical experiences and perspectives. The aim is to introduce some Latin American efforts to critically understand coloniality as the other face of modernity and to develop a distinctive critique of capitalism, globalisation and Eurocentrism in their historical dynamics, In the first part, the paper briefly introduces Latin America as a geocultural place and a object of social research in a historical perspective. Special attention is paid to the question of racial classification and authenticity. In the second part, the paper focuses on the notion of coloniality as it was conceptualised by A. Quijano and by other Latin American authors. In the third and fourth parts, the paper deals with the problem of coloniality in wider epistemic contexts of modern social sciences and in relation to the notion of alterity and to the question of decolonisation of social scientific thinking. The final discussion addresses some of inspirational and problematic points of this conception such as problems of decolonisation, intellectual dependency and critique, and the problem of conceptualisation of differences in scientific discourses.

Joshō -- Bunka reisen to genshi kagakusha tachi : bunka jiyū kaigi to genshi kagakusha kaihō -- Fōrin atomuzu fō pīsu to kenkyūyō genshiro no yushutsu -- Genshiryoku no ryūgakusei tachi : arugonnu kokusai genshiryoku kagaku gijutsu gakkō -- Taiheiyō no kakujikken o meguru gyakusetsu no taigai jōhō puroguramu -- Atomuzu fō pīsu kara saiensu fō pīsu e -- Hōpu keikaku ni miru iryō enjo seisaku -- Aratana taigai jōhō puroguramu toshite no uchū kaihatsu