Suchergebnisse

The category of antisystemic actors is employed relatively often in political science. The aim of this article is two-fold. First, it criticizes the contemporary usage of "antisystemicity" as too self-contained an analytical concept. In order to demonstrate this, two key theoretical traditions of the term -- G. Sartori's classification of party systems & world-systemic ("Wallersteinian") research of international political economy & its challengers -- are described, analyzed & mutually compared. Their understanding of antisystemic protest is depicted in order to show some shortcomings & inadequacies of their usage of this category. Second, the article strives to theoretically & formally unfold, integrate & further develop the concept of antisystemic contention in order to clarify the modes of its usages for socio-political reality. This inquiry consists of analyses of three key factors of antisystemic collective action -- ie., its object, subject & relations in-between. The analysis of object is basically grounded in Luhmann's neofunctionalist theory of modernization. Based on a systems theory analysis of society, the article proceeds to grasp the subject-actor as a general & case insensitive category, thus connecting existing concepts of antisystemic political subjects. Further analyzed dimensions of antisystemic protest are its goals & forms of action, but also its penetration by politics & economy. In conclusion, a general three-dimensional typology of antisystemic collective action is drawn from preceding analyses & offered as a methodological tool for empirical research of political contention. Adapted from the source document.

This article focuses on the transition to democracy in South Korea in 1987. The aim of this work is to explain the causes & processes of this transition, using the theory of transition to democracy as well as the classification of transition in typologies developed by Samuel P. Huntington, Phillippe C. Schmitter, & Terry Lynn Karl. For this purpose, author deals with the role of mass mobilization in the process. Adapted from the source document.

In recent years, the issue of political parties' attitudes to European integration has become especially important in political science research. This article focuses on skeptical party attitudes to the European Union & critically evaluates the conceptualization of euroskepticism. First, it discusses the most applicable typologies, especially Taggart & Szczerbiak's distinction between "hard" & "soft" forms of euroskepticism. Second, it points out the insufficient & vague definition of the concept of "soft" euroskepticism. References. Adapted from the source document.

2.6 ShrnutíCvičení; Kapitola 3 Presupozice; 3.1 Projevy presupozice; 3.2 Vlastnosti presupozice; 3.3 Analýzy; 3.4 Shrnutí; Cvičení; Kapitola 4 Řečové akty; 4.1 Performativy versus konstativy; 4.2 Austinovy podmínky úspěšnosti performativů; 4.3 Lokuční, ilokuční a perlokuční akty; 4.4 Searlovy podmínky úspěšnosti řečových aktů; 4.5 Searlova typologie řečových aktů; 4.6 Nepřímé řečové akty; 4.7 Řečové akty a kultura; 4.8 Shrnutí; Cvičení; Kapitola 5 Deixe; 5.1 Předběžné poznámky; 5.2 Základní kategorie deixe; 5.3 Další kategorie deixe; 5.4 Shrnutí; Cvičení; Kapitola 6 Reference

Intro -- Obsah -- Předmluva -- Teorie sociálního státu a historický výzkum -- O pojmu sociální stát -- Interpretační přístupy v sociálních vědách -- Obecné typologie a leninský typ sociálního státu -- Podmínky budování sociálního státu v Československu po druhé světové válce -- Politické podmínky -- Hospodářské souvislosti -- Sociální transformace -- Vývojové tendence zaměstnanosti a sociální politiky -- Dědictví minulosti a představy o budoucnosti -- Politika zaměstnanosti -- Sociální politika v lidové demokracii -- Sociální politika jako nástroj perzekuce a preference -- Systémové pilíře československého sociálního státu -- Zdravotnictví a zabezpečení v nemoci -- Rodinná politika -- Vzdělávací politika -- Sociální péče a zaopatření válečných poškozenců -- Důchodové zabezpečení -- Bytová politika -- Závěr -- Zkratky -- Seznam tabulek -- Seznam grafů -- Prameny a literatura -- Archivní prameny -- Periodika -- Elektronické databáze -- Publikované neperiodické prameny a sekundární literatura -- Rejstřík -- Resumé.

This article applies classical typologies of totalitarian & authoritarian regimes by Zbigniew Brzezinski, Carl Friedrich & Juan Linz to the case of the first Slovak Republic (Slovak State). Its political regime between 1935/1939 & summer 1940 can be classified as organic statism. Organic structures (corporativist structures) & the antiliberal & anticapitalist rhetoric of the Catholic Church in encyclicals like the Rerum Novarum were typical of this type of authoritarian regime. Nevertheless, the Nazi pressure led to the transition of the regime to the "defective" (or "arrested") totalitarian regime, which is, according to Linz's typology, in the "grey" zone between totalitarian & authoritarian regimes. The defeats of the German army & changes inside Slovak's camp resulted in the erosion of the regime base at the end of 1942 & brought about yet another regime change. The end of the stage of "unclear" authoritarian regime was marked by the armed insurrection in August 1944. The totalitarian episode, in which the main role was played by the German occupation forces, characterized the last months of war. 39 References. Adapted from the source document.

Obálka -- Obsah -- Úvod -- 1. Teoretické zarámování studia alternativních potravinových sítí (Jana Spilková) -- 1.1 Paradigmatické členění geografie alternativních potravinových sítí -- 1.2 Výzkumná agenda alternativních potravinových sítí -- 1.3 Typologie alternativních potravinových sítí -- Závěr -- Literatura -- 2. Vývoj v oblasti českého maloobchodu a alternativních potravinových sítí od transformačního období 90. let minulého století až do současnosti (Jana Spilková) -- 2.1 Transformace maloobchodního sektoru a nákupního chování 1990−2010 -- 2.2 Alternativní potravinové sítě a jejich zrod v Česku -- Závěr -- Literatura -- 3. Farmářské trhy: klasika v "alternativním" hávu? (Jana Spilková, Marie Syrovátková) -- 3.1 Farmářské trhy se představují -- 3.2 Farmářské trhy v Praze -- 3.2 Farmářské trhy v ostatních českých městech -- 3.3 Vyhlídky českých farmářských trhů do budoucnosti -- Závěr -- Literatura -- 4. Farmářské obchody: expanze nebo ztráta autenticity alternativních potravinových sítí? (Marie Syrovátková) -- 4.1 Okolnosti rozvoje farmářských obchodů v Česku -- 4.2 Český typ farmářského obchodu -- 4.3 Dodavatelé do farmářských obchodů -- 4.4 Lokální koncept v praxi českých farmářských obchodů -- 4.5 Konvencionalizace -- 4.6 Zákazníci -- 4.7 Srovnání farmářských trhů a farmářských obchodů -- 4.8 Budoucnost farmářských obchodů -- Závěr -- Literatura -- 5. Bedýnková schémata: z vidlí na vidličku, tentokrát přes bedničku (Jana Spilková, Miroslav Šifta) -- 5.1 Když se řekne "bedýnkování" -- 5.2 Bedýnky z pohledu farmáře -- 5.3 Zákazníci bedýnkových systémů -- Závěr -- Literatura -- 6. Komunitou podporované zemědělství: pro jídlo společně, lokálně a spravedlivě (Štěpán Strnadel, Jana Spilková) -- 6.1 Historický vývoj systémů komunitou podporovaného zemědělství: faktory formující rodící se alternativu

Der Autor teilt die Terrorszene in drei Grundkategorien auf: vom Staat gesponsorten Terrorismus, Terrorismus mit dem Ziel des Regierungsumsturzes im eigenen Land, und den von islamischen Gruppen verübten Terrorismus. Danach erörtert er die Frage nach den Kompetenzen einzelner US- Institutionen bei der Bekämpfung terroristischer Handlungen. Dabei weist er darauf hin, daß dieser Kampf unweigerlich einen gewissen Verlust an Freiheitsrechten der Bürger mit sich bringt. Ebenso verweist er auf die Notwendigkeit gemeinsamer internationaler Anstrengungen. Diese seien jedoch vorerst eher ein frommer Wunsch als die Realität, denn bezüglich der Methoden und Verfahren gegen Terroraktionen und -gGruppen gäbe es von Land zu Land erhebliche Unterschiede. (BIOst-Hrs)