Suchergebnisse

Handbook on Geopolitics and Security in the Arctic: The High North Between Cooperation and Confrontation, edited by Joachim Weber, is part of the Springer series Frontiers in International Relations. Published in 2020, the anthology comes at a turbulent time in Arctic geopolitics, when the traditional supremacy of the Arctic littoral states has started to be challenged by lurking interests of non-Arctic stakeholders, and global anthropogenic challenges, such as climate change, keep raising questions as to the future of security and geopolitical balance in the region. The handbook comprises a compelling read with diverse areas of discussion that give an insightful exploration of the most pressing issues relevant to Arctic geopolitics. The multidisciplinarity of approaches employed in this volume and the variety of relevant topics covered have the potential to mark a turning point in international scholarship on geopolitical studies.

The main goal of the article is to highlight the marked difference between two understandings of geopolitics and space in general the understanding that is present in the field of geography and the understanding that is present in the field of International Relations. Whereas in International Relations (namely in the case of neorealists) space is conceptualized as a material, objective entity, in the field of geography there has been a shift toward a conceptualization of space as an inter-subjective entity. It follows that in the case of neorealists there is some (usually unintentional) tendency to revive (neo)classical geopolitics, or at least some of its basic assumptions. On the other hand, contemporary geographers have adopted a boldly critical approach toward (neo)classical geopolitics. Geographers consider (neo)classical geopolitics as potentially dangerous because of its justification of the conflictual discourses prevailing in international politics. The question remains whether the geographical neglect of objective space does not undermine the ability of critical geopolitics to effectively intervene in practical political issues. Adapted from the source document.

This study argues that due to a lack of attention paid to the national interest of actors in international politics the mainstream international conflict resolution studies fail in their prescriptive & descriptive aspects; particularly when conflicts are complicated by geopolitics. The case study of the long-standing conflict in Nagorno-Karabakh is used to highlight the strengths of geopolitical analysis, aimed at a proper understanding of a conflict's causes & the identities & interests of the actors directly & indirectly involved. This understanding is a prerequisite for coordinated international action directed towards the creation of the structural conditions for peace which would lead the prime actors of the conflict to choose peaceful resolution as a means to escape the hurting stalemate situation. In the case of Nagorno-Karabakh -- a conflict whose resolution has been impeded mainly by Azerbaijani & Armenian ethnic nationalism, coupled with fierce competition between the major powers in Central Eurasia -- a geopolitical analysis leads to the conclusion that the key to the resolution of the conflict lies in the hands of Russia. Such a resolution therefore presupposes a redefinition of Russia's interests, which would be based on the rational calculation that a deliberate destabilization of the South Caucasus will, in long term, hurt her interests. Adapted from the source document.

Intro -- Obsah -- Úvod -- Americká strategie zadržování jako grand strategy -- Íránská krize a první pokusy o formulaci strategie zadržování -- Obsazení Íránu a otevření zásobovací trasy do Sovětského svazu -- Spory mezi Spojenými státy americkými a Sovětským svazem o získání ropné koncese v Íránu -- Odmítnutí Sovětského svazu stáhnout vojska z Íránu -- Stalinův projev z 9. února a zvyšování napětí v americko‑sovětských vztazích -- "Dlouhý telegram" - první pokus o formulaci nové strategie vůči Sovětskému svazu -- Churchillův fultonský projev - definitivní rozpad spojenecké koalice? -- Úspěch nového amerického přístupu - ústup Sovětského svazu v íránské otázce -- Turecká krize roku 1946 -- První snahy Sovětského svazu o ovládnutí černomořských úžin -- Postupimská konference a spory mezi velmocemi o statut úžin -- Odlišné názory velmocí na plavební režim úžin -- Zintenzivnění amerického zájmu o Turecko -- Vyvrcholení boje o úžiny -- Spojené státy americké a krize v Řecku -- Řecko během druhé světové války -- Spojené státy americké a Řecko -- Cliffordova zpráva - nová formulace strategie zadržování? -- Eskalace násilí v Řecku a příčiny zvýšeného zájmu Spojených států amerických o tuto zemi -- Odchod Velké Británie z východního Středomoří -- Trumanova doktrína a její vliv na další směřování strategie zadržování -- Intervence Spojených států amerických ve východním Středomoří -- Konečná podoba prezidentova projevu a jeho přednesení před Kongresem -- Ohlasy na Trumanův projev -- Odlišné interpretace Trumanovy doktríny -- Trumanova doktrína - počátek univerzalistického přístupu při implementaci strategie zadržování? -- Implementace Trumanovy doktríny v Řecku a Turecku -- Ustanovení "Americké mise pro pomoc Řecku"a její počáteční činnost -- Poslední pokus o politickou dohodu a následné vytvoření Prozatímní demokratické vlády Řecka.