Suchergebnisse

Letní tábory pro děti krajanů -- Pobyty dětí a mládeže z říše -- Propagace protektorátu v říši a zahraničí -- Vějička budoucnosti cestovního ruchu v protektorátu v rámci říše -- Závěr -- Seznam zkratek -- Prameny a literatura -- Seznam vyobrazení -- Summary -- Jmenný rejstřík -- Rejstřík institucí a správních oblastí

Obálka; Obsah; Předmluva; Úvod; Kapitola první Osvícenská politika; Kapitola druhá Klasický utilitarismus; Kapitola třetí Spojení práv a užitečnosti; Kapitola čtvrtá Kapitola čtvrtá Marxismus; Kapitola pátá Společenská smlouva; Kapitola šestá Antiosvícenská politika; Kapitola sedmá Demokracie; Kapitola osmá Demokracie zralého osvícenství; Doslov Tři poznámky k Shapirově teorii demokracie; Poznámky; Rejstřík.

The publication called "The Three Archetypes of European Social Policy" focuses on three institutions of benevolence, which have been continuously developed from antiquity to the present day and which have created the basis of today's complex systems of social policies. Such institution are the gift (or alms), the work (or range of livelihood), and the loan. Text describes and explains their historical transformations with particular attention to their reflection in economic theory. The publication connects older and newer institutions of social policy and shows them as a part of single long-term development of European economy and society

This publication represents an account of the evolution of Europe's role in international economic and political relations. We have employed a historical approach throughout the book so that we could reflect on various challenging issues. Among the most important is the rise in Europe's influence during the late Middle Ages and the early Industrial Era, the dramatic weakening of Europe in the first half of the 20th century, and its recent search for a new role in the globalized world. To make an informed contribution, we discuss a vast array of works of many prominent authors. Combining the most recent findings, this publication analyses a fascinating story of the rise and decline of Europe's important political units. To give a more comprehensive perspective on the key events and factors, a similar account of Europe's most important rivals and partners is also added. We hold that only honest and dedicated attempt at combining an institutional analysis with historically specific revelations of actors' motivations based on available historical data can enable us to understand not only the historical origins of recent developments, but also the motivations, interests, and ambitions of the most important actors, both in Europe and in the world. We strive to balance our emphasis on institutional and technological innovations with paying sufficient attention to the unique historical circumstances as well as to political power, conflicts, and war

Kolektivní monografie Promeny polonistiky. Tradice a výzvy polonistických studií pripomíná již více než devadesátiletou historii a tradici univerzitní polonistiky v ceských zemích. Ta se rozvíjela nejprve na pražské univerzite, pozdeji i v rade dalších vysokých škol (Ostrava, Brno, Olomouc, Pardubice, Opava aj.). V poslední dobe jsme pritom svedky prechodu od tradicního modelu filologických studií ke studiím areálovým (napr. stredoevropská studia). Co tato zmena muže prinést? Kam se polonistická studia posunula? Jak se prístup k polonistice liší v jednotlivých univerzitních centrech v Cesku, a

Obsah -- Seznam zkratek -- Úvod -- 1. Teoretická východiska -- 1.1 Druhá polovina 20. století z pohledu teorie mezinárodních vztahů -- 1.1.1 Realismus jako skeptický náhled -- 1.1.2 Liberalismus a jeho optimistický přístup -- 1.1.3 Konstruktivismus a jeho důraz na bezpečnostní kulturu -- 1.1.4 Kritické teorie -- 1.2 Nejvýznamnější autoři a jejich teoretická inspirace pro hodnocení 20. století -- 1.2.1 Důvody volby jednotlivých autorů -- 1.2.2 Eric Hobsbawm a jeho "krátké 20. století" -- 1.2.3 Edward Carr a jeho pojetí dějin 20. století -- 1.2.4 Galtungovo pojetí negativního a pozitivního míru -- 1.2.5 Válka a mír podle Raymonda Arona -- 1.3 Metodologická východiska -- 1.3.1 Typ práce -- 1.3.2 Ontologické a gnozeologické pozice -- 1.3.3 Návaznost na Foreign Policy Analysis -- 1.3.4 Analytické vyprávění -- Závěr kapitoly -- 2. Studená válka jako kolísání mezi pozitivním a negativním mírem -- 2.1 Hlavní změny po skončení druhé světové války -- 2.1.1 Poválečná předsevzetí a odhodlání -- 2.1.2 Změny na mapě poválečné Evropy -- 2.1.3 Hlavní vítězové druhé světové války a zásadní rozdíly mezi nimi -- 2.1.4 Důsledky druhé světové války pro země střední a východní Evropy -- 2.1.5 Ekonomická převaha Západu a její význam ve vojenství -- 2.1.6 Nová situace ve vojenství -- 2.2 Začátek studené války -- 2.2.1 Nový mezinárodní antagonismus -- 2.2.2 Základní vymezení studené války -- 2.2.3 Poměr sil na počátku studené války -- 2.3 První zlomové události v dějinách studené války -- 2.3.1 Nátlakové jednání SSSR a jeho hodnocení v USA -- 2.3.2 USA ve znamení střetu dvou přístupů k SSSR -- 2.3.3 Budování amerických vojenských základen -- 2.3.4 Dva projevy světodějného významu -- 2.4 Kennanovo vymezení podstaty nastupující studené války a Churchillův výrok o železné oponě -- 2.4.1 Churchillův projev o železné oponě -- 2.5 Jaderná strategie USA a její hodnocení v SSSR.