Suchergebnisse

Drawing upon earlier work by the author, the text seeks to help answering the question of the sources of fear regarding the future integration of Slovakia. By looking at the roots & substance of this fear, the author aims to evaluate whether it has become unsubstantiated since the 2002 general election. Even though Dzurinda's 1998 government has fallen short of the voters' expectations, this has never been true in the foreign & security policy where the government delivered on its promises. The first chapter aims to identify the key factors, having the greatest effect on the policy- & decision-making of Slovakia's political elite between 1998 & 2002. These factors have been crucial in extending the country's image as being the most problematic out of the Visegrad group. The second chapter deals with Slovakia's internal political watershed: the 1998 general election. The problems weakening & ultimately threatening the ruling coalition from within are analyzed as well. The third chapter discusses economic & social aspects of Slovakia's post-1998 domestic development. The rather unbalanced performance & the lack of achievements are examined as the causes of doubts about the translation of Slovakia's integration ambitions into practical outcomes. Finally, the last chapter describes the societal perceptions in Slovakia as reflected in public opinion polls prior to the 2002 general election, summing up the election results. In answer to the question posed at the beginning, the author closes his analysis claiming that the current level of preparations for Slovakia's integration into both the European & Trans-Atlantic structures guarantees that the country will successfully join both. Despite the lack of any bulletproof guarantee of the stability of the country's post-2002 political scene, & in spite of potential change of the government or early elections, Slovakia's full integration into the European & Euro-Atlantic institutional structures in mid-2004 cannot be prevented. Slovakia will join along with its Visegrad partners. References. Adapted from the source document.

Autorka popisuje rozhlasové vysílání na území Cech a Moravy od vzniku první soukromé rozhlasové spolecnosti v Cechách roku 1923, pres zahájení vysílání, kapitálový vstup státu do rozhlasové instituce, témer úplné postátnení v roce 1938, až po prevzetí vysílací síte Nemci v roce 1939. Tematicky se venuje postavení a strukture rozhlasové spolecnosti, zákonným podmínkám pro její cinnost, financování výroby programu, koncepci, strukture a hlavním žánrum vysílacího programu a rozvoji technologie a vysílací síte

Durch die Ausführungen des Bundesbankpräsidenten zieht sich wie ein roter Faden die These über die zentrale Bedeutung der Währungsstabilität im System der sozialen Marktwirtschaft. Nur eine stabile Währungsunion könne die europäiosche Einigung vorantreiben. Eben dies sei aber unumgänglich, denn für eine auf gegenseitiger Solidarität aufgebauten Währungsgemeinschaft sind entsprechende politische und institutionelle Bindungen in Form übernationaler Strukturen unentbehrlich. (BIOst-Hrs)

Nové, upravené vydání ucebnice Radomíra Havlíka slouží k základní orientaci pri studiu vybraných spolecenských problému. Jednotlivé kapitoly jsou venovány napr. teorii a dejinám sociologie, vztahu spolecnosti a jedince, sociální strukture spolecnosti, národnostním a etnickým vztahum, spolecenskému vývoji, myšlence pokroku nebo sociální deviaci

Die Siege der Parteien mit sozialdemokratischer Orientierung in Italien, Großbritannien, Frankreich und Deutschland interpretiert der Autor als eine reflexartige Reaktion des Wählers auf seine wachsende, vor allem soziale Unsicherheit, die durch die konservative Revolution Reagans und Thatchers entstanden war. Wahlsiege der französischen und deutschen Linken sieht er als ein klares Wählervotum für die Erhaltung des sozialpolitischen status quo und gegen die Reformen, die auf größere Selbständigkeit und Sebstverantwortung des Bürgers zielten. Die Errungenschaften eines Versorgungsstaates würden sich jedoch nicht weiter halten lassen. Fiskale Probleme und erstarrte Strukturen würden zur ökonomischen und sozialen Krise führen, die die konservative Parteien wieder an die Macht bringen dürften. (BIOst-Hrs)

Die Autorin stellt zunächst die extreme soziale Differenzierung zwischen den mit der Unterwelt verwobenen Neureichen und den verelendenden Bevölkerungsmassen fest; im Zusammenhang damit stehe u.a. die präzedenslose demographische Katastrophe. Danach unternimmt sie eine Analyse der untereinander verfeindeten Eliten - ihrer Struktur, rücksichtsloser Interessen und gnadenloser Methoden -, wobei sie gewisse Parellelen zu den unter Stalin herrschenden Willkürverhältnissen zieht. Nach einer knappen Darstellung der Hauptströmungen in der russischen Außenpolitik belegt sie mit Zahlenangaben den insgesamt kritischen Zustand der russischen Wirtschaft und der Staatsfinanzen. Ihr durchaus negatives Bild des heutigen Rußlands rundet sie mit dem Urteil ab, die ehemalige Sowjetunion habe sich in ein gigantisches Verbrechersyndikat verwandelt. (BIost-Hrs)

Pátý svazek Soudobé sociologie je venován rozmanitým teoretickým prístupum k problematice sociální zmeny. V protikladu ke všemu, co je statické, znamená sociální zmena dynamiku a diskontinuitu. Týká se sociálních struktur, kulturních vzorcu, spolecností, jejich subsystému, organizací, institucí a skupin. Kniha se zabývá problematikou evolucní teorie, sociokulturní zmeny, moci, revoluce, formování státu, utvárení národní identity a demokracie. K dalším tématum patrí promeny casovosti, individualizace, modernizace, teorie závislosti, globalizace, sociální hnutí, v neposlední rade i metodologické

Obálka -- Obsah -- Úvod -- I. Kořeny, východiska, zdroje -- 1. Strategický význam Ukrajiny -- 2. Krym v rusko-ukrajinských vztazích -- 3. Vnitřní zdroje ruské agrese -- 4. Ukrajina, ruský svět a eurasijská integrace -- II. Anatomie hybridního válčení -- 5. Anexe Krymu -- 6. Válka na východní Ukrajině -- 7. Zemní plyn jako nástroj hybridní války -- 8. Informace, dezinformace, propaganda -- 9. Utváření vlivových struktur v Evropě: případ Front national ve Francii -- III. Dopady, reakce, třetí aktéři -- 10. Sankční politika EU a USA -- 11. Americká debata o vyzbrojení Ukrajiny -- 12. NATO, ruské menšiny v Pobaltí a "narvský paradox" -- 13. Společenský a politický vývoj na Ukrajině po Revoluci důstojnosti -- 14. Válka, oligarchie a ukrajinský fotbal -- Závěr -- 15. Rusko-ukrajinská válka jako konflikt hodnot -- Summary -- Seznam tabulek a grafů -- Seznam zkratek -- Výběrová bibliografie -- Rejstřík