Suchergebnisse

The article aims to analyze representational practices which relied upon a series of relations that helped to legitimate U.S. foreign policy towards revolutionary Cuba in the years 1959-1960. Thinking of the U.S.-Cuban relations in terms of representational practices, the study deals with the representations of Cuba and explores how they were connected with certain strategies of political legitimization in the U.S. discourse. This attitude highlights an aspect of power as a producer of meanings, subject identities, their relationships and a range of imaginable conduct. For that matter, the analysis endorses the representational practices used to depict "the other" as a basis for conceptualization of the strategies. Adapted from the source document.

The level of political participation of American citizens is commonly considered to be high. However, voter turnout is in fact relatively low, even in highly attractive presidential elections. The article focuses on this phenomenon and the particular factors that, according to the literature, affect turnout negatively. The first part describes various methods being used to measure voter turnout in the USA. The difference can even be several percentage points, depending on the method of calculation. With regard to these distinctions, American data cannot be directly compared with voter turnout statistics in European countries that use a different methodology. The main part of the article analyses several factors that are generally considered to influence voter turnout in the USA negatively, and counts their real impact. One important factor is that voter registration methods can lower the turnout by up to 11 per cent. Also significant is the lowering of the voting-age limit in 1971. Neither gradual changes in population age structure nor enactment of election-day holidays have proven to negatively influence turnout. The principal findings reveal a permanent increase of inhabitants without voting rights (esp. non-citizens). These persons are included in voting-age population figures, and due to inexact methodology, cause a merely statistical decrease at the level of at least 3 per cent of voter turnout. Adapted from the source document.

The key argument of the presented text is the idea that the reform of the US security policy that started after 9/11; the US participation on counter-insurgency, stabilization and nation--building operations in Iraq and Afghanistan; and the big pressure on the domestic security structure led to a reorganization of the US security policy and a transformation of the domestic governance structures and practices according to the model of security governance. In an effort to defend the US against possible future terrorist attacks and formulate the robust counter-insurgency operation in Iraq and Afghanistan, the US Government started to create a new model of security policy organization and integrate diplomacy, development and defense instruments. While security policy used to have a clear chain of command, security governance is marked by a non-linear, horizontal, and networked policy coordination. Adapted from the source document.

This paper focuses on "The Philadelphia Negro": a community study that stands at the start of American social research. This somewhat forgotten empirical study from 1899 describes the historical conditions and the economic and social causes and circumstances behind the formation and existence of the "Seventh Ward", a slum neighbourhood in Philadelphia inhabited by African-Americans. The study used survey and other methods of observation and analysis of historical, economic and social data. The study was written by the erudite Harvard University graduate William Edward Burghardt Du Bois, an African-American, and an economist, historian and sociologist. Using primary and secondary literature and archive sources this paper shows that Du Bois was the author of the first empirical social research study in the United States. It looks at his life, his research, and his opinions on racial issues. He created a programme of research on the African-American population and from 1898 to 1910 he headed the first school of sociology on the American continent at the University of Atlanta. He published the results of scientific analyses of the lives of African-Americans in the south of the United States in sixteen volumes of the Atlanta University Studies. Racial prejudices among the American sociological elites prevented both Du Bois and his work from receiving the attention they rightly deserve.

This essay starts from the argument that the first question preceding any meaningful scientific inquiry is one of a purpose & mission of scientific enterprise as such. Taking a historizing approach, it indicates that the nineteenth century positivist philosophy was built precisely around these questions, while it was precisely these questions again that were abandoned after the general acceptance of positivism in the USA during & after World War II. The essay then argues that IR realism, when aligned with the person & legacy of Hans J. Morgenthau, is a priori incompatible with both the original positivist philosophy & the positivism that eventually appeared in the USA with regard to questions of the "mission of science." Following this, the essay shows the consequences of the spread of positivism for IR. Adapted from the source document.

Představy o "Americe" a znalosti o ní tvoří tematické pole, které se do značné míry dotýká sebepojetí dnešních evropských společností – a tedy i německé a české. Z politického hlediska je to dáno jednak významem USA ve dvacátém století, především jako největší západní vítězné mocnosti ve druhé světové válce, a jednak jejich rolí vedoucí mocnosti západní aliance v konfliktu mezi Východem a Západem. Zde ovlivňovala "Amerika" celé generace jako (demokratický) vzor i jako obraz nepřítele, v některých případech – jako u západoněmecké levice – obojí dohromady: nespoutaný kapitalismus a hnutí za občanská práva šedesátých let zde byly dvě strany téže mince. Přinejmenším stejně významný byl vliv USA v populární kultuře, zejména v oblasti módy, hudby a filmového průmyslu. Zde fascinoval (a stále fascinuje) lidi napříč hranicemi a politickými tábory. "Amerika" tak byla a je jednou z nejsilnějších projekčních ploch evropských společností. Vlastní touhy, naděje, ale i kritika a nejistota se daly výborně zpracovat skrz vnímání, diskuse a reflexe obrazů a poznatků o Americe. V neposlední řadě i vědomí o sobě samém, protože obraz vlastní konstrukce identity se (přinejmenším u části společnosti) zostřoval při pohledu na americké "přátele", resp. "nepřátele" na druhé straně Atlantiku. Geograficky vzdálené Spojené státy byly pro mnoho lidí v Evropě velmi blízké – dokonce i pro ty, kteří tam nikdy nebyli. Téměř každý měl nějakou představu o této zemi, jeho krajině a lidech. Dalším výmluvným svědectvím již z doby před rokem 1900 jsou velké vlny emigrace do zámoří – zejména do USA, které lidem žijícím v Evropě dodávaly silnou imaginační sílu a představovaly naději na snesitelnější život. Vidina útěku před bídou, nedostatkem práce a příležitostí doma byla pro mnohé silnější než strach z nebezpečné plavby do neznáma. Smíšená česko-německá komise pro učebnice dějepisu se proto dva roky po Trumpově zvolení ujala této tematické oblasti obrazů a znalostí o Americe: Ve dnech 15. až 17. listopadu 2018 uspořádala v saském Bad Schandau konferenci k učebnicím na téma "Znalosti o Americe a obrazy Ameriky. Transatlantické vztahy v učebnicích a populární kultuře v Německu a České republice". Konferenční příspěvky předložené v tomto sborníku tak nejen ukazují, jak mocnou projekční plochou USA stále ještě jsou, ale také jasně dokládají, že vedle nebo spíš společně se silným vlivem mimoškolních médií poskytují školní učebnice hlubší vhled do řádu a správy vědění a jeho historicky a sociálně-politicky podmíněných změn.

Obsah -- Seznam zkratek -- Úvod -- 1. Teoretická východiska -- 1.1 Druhá polovina 20. století z pohledu teorie mezinárodních vztahů -- 1.1.1 Realismus jako skeptický náhled -- 1.1.2 Liberalismus a jeho optimistický přístup -- 1.1.3 Konstruktivismus a jeho důraz na bezpečnostní kulturu -- 1.1.4 Kritické teorie -- 1.2 Nejvýznamnější autoři a jejich teoretická inspirace pro hodnocení 20. století -- 1.2.1 Důvody volby jednotlivých autorů -- 1.2.2 Eric Hobsbawm a jeho "krátké 20. století" -- 1.2.3 Edward Carr a jeho pojetí dějin 20. století -- 1.2.4 Galtungovo pojetí negativního a pozitivního míru -- 1.2.5 Válka a mír podle Raymonda Arona -- 1.3 Metodologická východiska -- 1.3.1 Typ práce -- 1.3.2 Ontologické a gnozeologické pozice -- 1.3.3 Návaznost na Foreign Policy Analysis -- 1.3.4 Analytické vyprávění -- Závěr kapitoly -- 2. Studená válka jako kolísání mezi pozitivním a negativním mírem -- 2.1 Hlavní změny po skončení druhé světové války -- 2.1.1 Poválečná předsevzetí a odhodlání -- 2.1.2 Změny na mapě poválečné Evropy -- 2.1.3 Hlavní vítězové druhé světové války a zásadní rozdíly mezi nimi -- 2.1.4 Důsledky druhé světové války pro země střední a východní Evropy -- 2.1.5 Ekonomická převaha Západu a její význam ve vojenství -- 2.1.6 Nová situace ve vojenství -- 2.2 Začátek studené války -- 2.2.1 Nový mezinárodní antagonismus -- 2.2.2 Základní vymezení studené války -- 2.2.3 Poměr sil na počátku studené války -- 2.3 První zlomové události v dějinách studené války -- 2.3.1 Nátlakové jednání SSSR a jeho hodnocení v USA -- 2.3.2 USA ve znamení střetu dvou přístupů k SSSR -- 2.3.3 Budování amerických vojenských základen -- 2.3.4 Dva projevy světodějného významu -- 2.4 Kennanovo vymezení podstaty nastupující studené války a Churchillův výrok o železné oponě -- 2.4.1 Churchillův projev o železné oponě -- 2.5 Jaderná strategie USA a její hodnocení v SSSR.

Príspevok sa vo svojom obsahu zameriava na problematiku cezhraničného zabezpečovania elektronických dôkazov, ktoré predstavuje prostriedok trestného práva procesného s nezastupiteľným významom v boji proti viacerým závažným druhom trestnej činnosti, akou je napríklad trestná činnosť spojená so zásahmi do života alebo zdravia jednotlivca, drogová trestná činnosť či korupčná trestná činnosť. Cieľom príspevku je
identifikovať základný právny rámec cezhraničného poskytovania elektronických dôkazov predovšetkým s akcentom na odpočúvanie a záznam telekomunikačnej prevádzky a objektívne zhodnotiť možnosti zabezpečovania digitálnych dôkazov, a to tak v rámci USA, ako aj v rámci priestoru Európskej únie (ďalej len "EÚ").