Suchergebnisse

Looking at the security environment and the genesis of military education in Czechoslovakia and the successor states, they point to the harmfulness of the ideologisation of this education, underestimation, insufficient funding and the absence of theoretical teaching and practical training in schools of all levels. The basic mechanism of functioning of the security environment not only in the Czech Republic is a comprehensive connection of military education with the life of society, which is influenced by internal and external vertical and horizontal relationships, where there are a number of friction areas and significant security risks. The main players in security on the threshold of the new decade of the 21st century are facing new challenges and perspectives. © 2022 The Author.

Název článku věrně vystihuje jeho podstatu – jde o bilancování práve ukončené politické kariéry jeho autora, poslance slovenského parlamentu a dvojnásobného předsedy environmentálního výboru. Dozvíme se, jak proběhl loňský rok 2015, a především, co se v něm dělo za parlamentními zdmi. Text je tak vhledem do způsobu vládnutí (nejen) na Slovensku (a nejen) v uplynulém období – ukazuje, jak rozumné přístupy a řešení vždy podléhají politickému kalkulu. Nejpoctivěji vyznívá osobní krédo Mikuláše Huby, které by se dalo shrnout jako: Pracovat a nebát se, stát si za svým. ; The title of this article precisely captures its essence – it is a review of the political career of its author, member of the Slovak Parliament and twice-chairman of the environmental committee. We learn about last year's events, and especially what was happening inside the walls of the Parliament. The text is also an insight into governance (not exclusively) in the Slovak Republic (and not only) in the recent period – it shows how reasonable approaches and solutions are always subject to political calculus. The honest-sounding personal credo of Mikuláš Huba can be summarized as: To work and not be afraid, to stand up for yourself.

Příspěvek je věnován zjišťování vlivu determinantů z oblasti sociodemografických proměnných na kognitivní a afektivní aspekt environmentální gramotnosti žáků druhého stupně Základní školy Žatec, nám. 28. října 1019, okres Louny. Výzkumný vzorek byl tvořen 87 respondenty z 6. až 9. ročníků. Studie předkládá výsledky týkající se vlivu pohlaví, bydliště, věku respondentů a realizovaných volnočasových aktivit na naměřené hodnoty environmentálních vědomostí a proenvironmentálních postojů, k jejichž zjišťování byl využit výzkumný nástroj složený z testu MSELS a dvoudimenzionální škály 2-MEV. Vztah mezi vědomostmi a postoji byl identifikován jako nepříliš těsný na rozdíl od středně silné pozitivní korelace mezi oběma faktory škály 2-MEV. V případě pohlaví a velikosti bydliště nebyl prokázán signifikantní vliv těchto proměnných ani u jednoho ze zkoumaných aspektů. Totožné závěry byly potvrzeny u věku respondentů a volnočasových aktivit ve vztahu k vědomostem, ovšem u postojů byl zaznamenán významný vliv obou determinantů. Nejpříznivěji se z volnočasových aktivit projevily aktivity zaměřené na pobyt v přírodě a sport. ; The contribution is devoted to investigating the impact of sociodemographic variables of the area on the cognitive and affective aspect of environmental literacy among 12-15 years old students in Žatec, Square 28 October 1019, district of Louny. The author tested two research instruments: MSELS and two-dimensional scales of 2-MEV on the research sample consisting from 87 respondents from 6 to 9th grades of these school. The study presents the results regarding the influence of gender, domicile, age of the respondents and their leisure time activities on the measured figures of environmental knowledge and proenvironmental attitudes. The relation between the knowledge and the attitudes was identified not too tight in contrast to medium-strong positive correlation between the two factors of 2- MEV scales. In the case of sex and place of residence (village/city) no significant effect was proved, either in one of the aspects. The identical conclusions were confirmed concerning the age of respondents, and leisure time activities in relation to their knowledge. However, talking about attitudes there was a significant effect of both determinants. Leisure time outdoor and sports activities in the nature manifested the most positive influence on the affective component. Even if these results are not representative, the new research questions for wider survey are offered in the conclusions.