Suchergebnisse

"At the time of this book's publication, almost seven years have passed since the dramatic and brutal terror attacks at Norway's Government Headquarters in Oslo and the island of Utøya on 22 July 2011. How have we coped during this time? Which values have been important? Have we managed to protect the ideals of democracy, openness and humanity? And not least: Who is this ""we"" that we are referring to?

This scholarly anthology includes articles from researchers associated with the project NECORE (Negotiating Values: Collective Identities and Resilience after 22 July) and other researchers whose work is closely associated with the project. They give us insights, opinions and sharp perspectives on not just 22 July, but also about Norway today, about values, identities and resilience in Norwegian society in the wake of the terror attacks. An important backdrop for the book and the project is the assertion that, as the events themselves recede into the past, it is even more important to focus on what the terror events have led to and how we can learn from them. In a world where terrorism has become an all too common part of political reality, it is crucial that we understand how we ought to think about terror, and how we as a society encounter it."

Intro -- Obsah -- Úvod -- Teroristická síť a transnacionální přístup -- Struktura a teze -- Prameny a literatura -- Pojmy -- Poděkování -- I. Mimoparlamentní opozice v západní Evropě -- Studentský protest -- Filosofické základy hnutí -- Dělnické hnutí -- Solidarita se Třetím světem -- Extrémně pravicové hrozby a strategie napětí -- Krize tradiční levice -- II. Aktéři německo-italské teroristické sítě -- Rudé brigády -- První linie -- Dělnická síla -- Nepřetržitý boj -- Ozbrojená proletářská jádra -- GAP a Skupina 22. října -- Tři generace Frakce Rudé armády -- Tupamaros West-Berlin a Tupamaros München -- Hnutí 2. června -- Mezinárodní rozměr německého terorismu: Revoluční buňky -- III. Transnacionální teroristická síť -- Internacionalistický přístup Giangiacoma Feltrinelliho -- Letmé kontakty v první polovině sedmdesátých let -- Spojenectví a rivalita v italské Autonomii -- Světový rozměr německé revoluce -- Případ Petry Krauseové a curyšského anarchistického kroužku -- Konektivita periférií teroristické sítě a mezinárodní podpůrné organizace -- Schleyer a Moro -- Konečná fáze teroristického internacionalismu -- IV. Přímé srovnání jednotlivých teroristických skupin -teroristická síť a levicový terorismus jako typ -- Metody -- Nepřátelé -- Spojenci -- Mučedníci -- Symboly a motivy -- Závěr -- Seznam použitých zkratek -- Prameny a literatura -- Archivní prameny -- Vydané prameny -- Paměti, rozhovory, deníky, dobová literatura -- Tisk -- Odborná literatura -- Internetové zdroje -- Rejstřík -- Resumé/Summary.

Název článku věrně vystihuje jeho podstatu – jde o bilancování práve ukončené politické kariéry jeho autora, poslance slovenského parlamentu a dvojnásobného předsedy environmentálního výboru. Dozvíme se, jak proběhl loňský rok 2015, a především, co se v něm dělo za parlamentními zdmi. Text je tak vhledem do způsobu vládnutí (nejen) na Slovensku (a nejen) v uplynulém období – ukazuje, jak rozumné přístupy a řešení vždy podléhají politickému kalkulu. Nejpoctivěji vyznívá osobní krédo Mikuláše Huby, které by se dalo shrnout jako: Pracovat a nebát se, stát si za svým. ; The title of this article precisely captures its essence – it is a review of the political career of its author, member of the Slovak Parliament and twice-chairman of the environmental committee. We learn about last year's events, and especially what was happening inside the walls of the Parliament. The text is also an insight into governance (not exclusively) in the Slovak Republic (and not only) in the recent period – it shows how reasonable approaches and solutions are always subject to political calculus. The honest-sounding personal credo of Mikuláš Huba can be summarized as: To work and not be afraid, to stand up for yourself.

"The health sector is a complex and dynamic conglomerate of services at local, regional and national levels. How to balance different considerations between new medical-professional knowledge, controlling expenses and local interests are among the permanent challenges facing political bodies when planning and structuring the services. The book is based upon institutionalist organisation theories, referring back to classic texts as well as present-day analyses. By taking a long-term perspective, and analysing one Norwegian county as a case study, the author addresses questions about how conflicts on hospital structure seemingly have been solved, and how the introduction of new management forms have changed the sector.
One of the issues is how, in a 40 years' perspective, different interest groups have seen their influence over health services and management forms have changed. In contrast to hypotheses that medical doctors would see their influence becoming reduced, the analyses show how medical actors, in an alliance with management consultants, have become more influential when innovations in health work and eventually organisation models are introduced. Regional political bodies and local community interests have lost much of their former role in restructuring processes. At the end of the book, the author makes some hypotheses about how health services will develop in the interface between ideas of a centralised, modern, high tech hospital model on one hand, and local and home based services on the other. These developments will in a nearby future most likely restructure the health sector once more.
" - "Helsesektoren er i stadig endring. Utfordringene sektoren står overfor, dreier seg blant annet om å finne balansen mellom medisinsk-faglig utvikling, økonomiske rammer og geografiske hensyn. Organisasjons-, styrings- og ledelsesformer påvirker forholdet mellom disse hensynene, som ofte trekker tjenestene i ulike retninger.

Et av de mest kontroversielle spørsmålene er hvilken sykehusstruktur som er mest hensiktsmessig. De siste årene har en på ny opplevd at protestene mot sentralisering av sykehussektoren er blitt sterkere. I debatten er det igjen blitt søkelys på de helsepolitiske spill og strategier som kjennetegner sektoren. Samtidig påvirkes tjenestene hele tiden av medisinsk-teknologiske innovasjoner, nye økonomistyringssystemer og innføring av «moderne» styrings- og ledelsesformer.

I denne boken diskuteres hvordan en i Østfold håndterte utfordringene knyttet til sykehusstruktur, og hvordan det er skapt tilsynelatende ro om dette tidligere så betente spørsmålet. Forfatteren analyserer først de strategiene som førte til at sykehusdriften i fylket ble sentralisert og et nytt «supersykehus» på Kalnes ble bygget. Deretter blir noen kjennetegn ved organisasjons- og ledelsesformer i det nye sykehuset drøftet.

Avslutningsvis diskuteres de underliggende utviklingstendenser som kan peke mot fremtidens sykehustjenester innenfor et mer helhetlig «helsesystem», som også omfatter lokale helsetjenester. Analysen er basert på moderne organisasjons- og ledelsesteorier. Et sentralt spørsmål her er hvordan institusjonelle særtrekk ved sektoren har betydning for de endringene som har skjedd de siste 40 -50 årene.

Målgruppen for boken er forskere, universitets- og høgskoleansatte og studenter i samfunnsvitenskapelige fag relatert til helsesektoren. Boken vil også gi ny kunnskap til ansatte i sektoren, og andre som er opptatt av helse- og velferdspolitiske spørsmål."

Příspěvek je věnován zjišťování vlivu determinantů z oblasti sociodemografických proměnných na kognitivní a afektivní aspekt environmentální gramotnosti žáků druhého stupně Základní školy Žatec, nám. 28. října 1019, okres Louny. Výzkumný vzorek byl tvořen 87 respondenty z 6. až 9. ročníků. Studie předkládá výsledky týkající se vlivu pohlaví, bydliště, věku respondentů a realizovaných volnočasových aktivit na naměřené hodnoty environmentálních vědomostí a proenvironmentálních postojů, k jejichž zjišťování byl využit výzkumný nástroj složený z testu MSELS a dvoudimenzionální škály 2-MEV. Vztah mezi vědomostmi a postoji byl identifikován jako nepříliš těsný na rozdíl od středně silné pozitivní korelace mezi oběma faktory škály 2-MEV. V případě pohlaví a velikosti bydliště nebyl prokázán signifikantní vliv těchto proměnných ani u jednoho ze zkoumaných aspektů. Totožné závěry byly potvrzeny u věku respondentů a volnočasových aktivit ve vztahu k vědomostem, ovšem u postojů byl zaznamenán významný vliv obou determinantů. Nejpříznivěji se z volnočasových aktivit projevily aktivity zaměřené na pobyt v přírodě a sport. ; The contribution is devoted to investigating the impact of sociodemographic variables of the area on the cognitive and affective aspect of environmental literacy among 12-15 years old students in Žatec, Square 28 October 1019, district of Louny. The author tested two research instruments: MSELS and two-dimensional scales of 2-MEV on the research sample consisting from 87 respondents from 6 to 9th grades of these school. The study presents the results regarding the influence of gender, domicile, age of the respondents and their leisure time activities on the measured figures of environmental knowledge and proenvironmental attitudes. The relation between the knowledge and the attitudes was identified not too tight in contrast to medium-strong positive correlation between the two factors of 2- MEV scales. In the case of sex and place of residence (village/city) no significant effect was proved, either in one of the aspects. The identical conclusions were confirmed concerning the age of respondents, and leisure time activities in relation to their knowledge. However, talking about attitudes there was a significant effect of both determinants. Leisure time outdoor and sports activities in the nature manifested the most positive influence on the affective component. Even if these results are not representative, the new research questions for wider survey are offered in the conclusions.