Suchergebnisse

Intro -- Obsah -- Seznam zkratek -- Úvod -- 1. Teoretická a metodologická východiska -- 1.1 Pojmy válka a mír a jejich vzájemný dyadický vztah -- 1.1.1 Co je dyadický vztah -- 1.1.2 Dyadický vztah, mír vs. válka -- 1.2 Základní vymezení pojmu válka -- 1.2.1 Co je a co není válka -- 1.2.2 Dělení válek -- 1.3 Války a jejich úloha v dějinách lidstva -- 1.3.1 Války v novověku -- 1.3.2 Teorie válečných cyklů -- 1.4 Úroveň analýzy válek -- 1.4.1 Domácí úroveň analýzy -- 1.4.2 Mezistátní úroveň analýzy -- 1.4.3 Celosvětová úroveň analýzy -- 1.5 Historické podoby míru -- 1.5.1 Alexandrijský mír -- 1.5.2 Pax romana -- 1.5.3 Augustiánský mír -- 1.5.4 Vestfálský mír -- 1.5.5 Pax britannica -- 1.5.6 Pax americana -- 1.5.7 Pax sovietica -- 1.5.8 Hlavní rysy jednotlivých uspořádání -- 1.6 Teoretická vysvětlení pojmu mír -- 1.6.1 Realistické pojetí míru -- 1.6.2 Liberalismus a jeho pojetí míru -- 1.6.3 Marxismus a neomarxismus -- 1.6.4 Konstruktivismus -- 1.7 Nejvýznamnější autoři a jejich teoretická inspirace pro hodnocení 20. století -- 1.7.1 Důvody volby jednotlivých autorů -- 1.7.2 Eric Hobsbawm a jeho "krátké 20. století" -- 1.7.3 Edward Carr a jeho pojetí dějin 20. století -- 1.7.4 Galtungovo pojetí negativního a pozitivního míru -- 1.7.5 Válka a mír podle Raymonda Arona -- 1.8 Metodologická východiska -- 1.8.1 Typ práce -- 1.8.2 Ontologické a gnozeologické pozice -- 1.8.3 Návaznost na Foreign Policy Analysis -- 1.8.4 Analytické vyprávění -- Závěr kapitoly -- 2. První světová válka -- 2.1 První polovina 20. století z pohledu teorie mezinárodních vztahů -- 2.1.1 Realismus jako skeptický náhled -- 2.1.2 Liberalismus a jeho optimistický přístup -- 2.1.3 Konstruktivismus a jeho důraz na bezpečnostní kulturu -- 2.1.4 Kritické teorie -- 2.2 Změny v poměru sil před první světovou válkou -- 2.2.1 Centrální mocnosti a jejich postavení na počátku 20. století.

Obsah -- Seznam zkratek -- Úvod -- 1. Teoretická východiska -- 1.1 Druhá polovina 20. století z pohledu teorie mezinárodních vztahů -- 1.1.1 Realismus jako skeptický náhled -- 1.1.2 Liberalismus a jeho optimistický přístup -- 1.1.3 Konstruktivismus a jeho důraz na bezpečnostní kulturu -- 1.1.4 Kritické teorie -- 1.2 Nejvýznamnější autoři a jejich teoretická inspirace pro hodnocení 20. století -- 1.2.1 Důvody volby jednotlivých autorů -- 1.2.2 Eric Hobsbawm a jeho "krátké 20. století" -- 1.2.3 Edward Carr a jeho pojetí dějin 20. století -- 1.2.4 Galtungovo pojetí negativního a pozitivního míru -- 1.2.5 Válka a mír podle Raymonda Arona -- 1.3 Metodologická východiska -- 1.3.1 Typ práce -- 1.3.2 Ontologické a gnozeologické pozice -- 1.3.3 Návaznost na Foreign Policy Analysis -- 1.3.4 Analytické vyprávění -- Závěr kapitoly -- 2. Studená válka jako kolísání mezi pozitivním a negativním mírem -- 2.1 Hlavní změny po skončení druhé světové války -- 2.1.1 Poválečná předsevzetí a odhodlání -- 2.1.2 Změny na mapě poválečné Evropy -- 2.1.3 Hlavní vítězové druhé světové války a zásadní rozdíly mezi nimi -- 2.1.4 Důsledky druhé světové války pro země střední a východní Evropy -- 2.1.5 Ekonomická převaha Západu a její význam ve vojenství -- 2.1.6 Nová situace ve vojenství -- 2.2 Začátek studené války -- 2.2.1 Nový mezinárodní antagonismus -- 2.2.2 Základní vymezení studené války -- 2.2.3 Poměr sil na počátku studené války -- 2.3 První zlomové události v dějinách studené války -- 2.3.1 Nátlakové jednání SSSR a jeho hodnocení v USA -- 2.3.2 USA ve znamení střetu dvou přístupů k SSSR -- 2.3.3 Budování amerických vojenských základen -- 2.3.4 Dva projevy světodějného významu -- 2.4 Kennanovo vymezení podstaty nastupující studené války a Churchillův výrok o železné oponě -- 2.4.1 Churchillův projev o železné oponě -- 2.5 Jaderná strategie USA a její hodnocení v SSSR.

Obálka -- Obsah -- Cesty ruského myšlení 20. století (Hanuš Nykl) -- Filosofické dílo Nikolaje Losského (Matouš Haicl) -- Život a dílo -- Losského gnozeologie -- Losského metafyzika -- Losského etika -- Učení o hodnotách -- Losského koncepce etiky -- Aplikace Losského koncepce ve vybraných otázkách -- Mystická intuice -- Učení o převtělování -- O kritériu pravdy -- Shrnutí -- Politická filosofie Ivana Iljina (Ladislav Zemánek) -- Život a dílo -- Nástin Iljinovy filosofie -- Filosofie duchovní zkušenosti -- Náboženská zkušenost a křesťanská kultura -- Lze proti zlu bojovat silou? -- Sociální a politická filosofie -- Právní vědomí a stát -- Formální versus tvůrčí demokracie -- Moderní totalitarismus -- Monarchie, nebo republika? -- Rusko jako filosofický problém -- Levicový a "pravicový" bolševismus -- Ruská idea -- Patriotismus a nacionalismus -- Nové Rusko -- Iljin a slavjanofilské paradigma -- Shrnutí -- Filosofie pedagogiky Sergeje Gessena (Dana Slobodová) -- Život a dílo -- Gessenovy články pro časopis Russkaja škola za rubežom -- Předškolní vzdělávání, systémy Fröbela a Montessori -- Škola v Československu -- Sovětské školství -- Osobnosti pedagogiky -- Pracovní škola a daltonský plán -- Další práce vydané v Československu -- Filosofické základy pedagogiky -- Další Gessenovy studie -- Shrnutí -- Filosofie dějin Lva Gumiljova (Jiří Šmejkal) -- Život a dílo -- Zdroje Gumiljovovy filosofie -- Etnikum v Gumiljovově teoretické koncepci -- Pojem etnikum -- Formy etnických kontaktů -- Etnikum a krajina -- Etnická hierarchie -- Komplementarita -- Teorie etnogeneze a pasionarity -- Faktor X -- Pasionarita -- Role pasionátů v procesu etnogeneze -- Životní cyklus etnik -- Shrnutí -- Závěr -- Literatura -- Резюме -- Summary -- Jmenný rejstřík

U radu na osnovu arhivske građe, relevantne štampe i literature autorica analizira način otvaranja muslimanskih kiraethana širom Bosne i Hercegovine početkom 20. stoljeća. Pod kojim uslovima su se otvarale kiraethane, kakva pravila su imale, koje ciljeve te koliko je vlast nadzirala njihov rad neka su od važnih pitanja u radu. Posebna pažnja je posvećena kiraethanama u manjim mjestima gdje su one predstavljale centar svih društvenih dešavanja. Kiraethane nisu bile samo preteča biblioteka i čitaonica, one su najčešće u samom sastavu imale i druge sekcije poput muzičke i antialkoholne. Autorica također posebno analizira unutrašnje odnose na koje utječe političko stanje u zemlji te lični animoziteti uprave, ali i članova. ; Based on archival material, relevant press, and literature, the author analyzes the way of opening Muslim reading rooms throughout Bosnia and Herzegovina at the beginning of the 20th century. Under what conditions the reading rooms were opened, what rules they had, what goals, and how much the government supervised their work is an important issue in the work. Special attention was paid to the reading rooms in smaller towns where they were the center of all social events. Reading rooms were not only the forerunners of libraries, they usually had other sections, such as music and anti-alcohol sections. The author also analyzes the internal relations that are dependent on the political situation in the country and the personal animosities of the management and members.

Početkom 20. stoljeća brojne krize potresale su Balkan, a one poput Aneksione (1908–1909) i Balkanskih ratova (1912–1913) snažno su utjecale na gibanja u bosanskohercegovačkom društvu. Suočena s vrlo kompleksnom političkom situacijom na Balkanu, Austro-Ugarska je morala izgraditi strategiju jačanja svog utjecaja na ovom području. U tom smislu, Sarajevo je trebalo odigrati vrlo važnu ulogu. U ovom radu se želi pokazati kako je austrougarska vlast u Bosni i Hercegovini, plasirajući ideju da bi se u Sarajevu mogao osnovati univerzitet, lavirala između davno zacrtane kulturne misije u datom području i političkih mahinacija kojima se trebao anulirati rastući utjecaj Srbije. Reakcija javnosti, kako one u Bosni i Hercegovini, tako i one u Monarhiji, na ideju o osnivanju sarajevskog univerziteta, primorala je njene glavne zagovornike na propitivanje vlastitih političkih rezona. ; At the beginning of the 20th century, the Balkans was the epicentre of numerous crises and some of them (the Annexation Crisis 1908–1909 and the Balkan Wars 1912–1913) had a major effect on social activities in Bosnia and Herzegovina. Therefore, faced with a very complex political situation in the Balkans, Austro-Hungary was about to develop a strategy of increasing its own influence in the mentioned area. Consequently, Sarajevo was bound to play an important role in these plans. This paper argues that, by promoting the idea of establishing a university in Sarajevo, the Austro-Hungarian authorities were actually oscillating between their previous plan of conducting a cultural mission in Bosnia and Herzegovina and political machinations aimed at the annihilation of Serbian influence. The public reactions in Bosnia, as well as in the remainder of the Monarchy, forced the solicitors of this idea to re-examine their own political considerations.

Soudobá ekonomie ocima trí generací predních akademických predstavitelu pusobících na Institutu ekonomických studií shrnuje príspevky z konference 20 let poté, konané pri príležitosti 20. výrocí vzniku Institutu 18. ríjna 2010. Sborník predstavuje tematicky ruznorodé texty - príspevky historizující, bilancující i príspevky orientované na vývojové proudy nové ekonomie, které vycházejí z neoklasické mikroekonomické teorie, stejne jako clánky venované krizi v ekonomii posledních nekolika let. Práce je inspirována hledáním zdroju a soucástí ekonomie, která byla budována na Institutu ekonomických s

U prvom dijelu ove studije, objavljenom u prvom broju časopisa "Svjetionik", autor je ukratko izložio osnovne elemente filozofije politike karakteristične za historiju savremenih nacija u kojem je analizirao odnose pojedinca, naroda, nacije i države. Drugi dio ove studije fokusira se na odnos Bošnjaka prema kolektivnom sjećanju koje je, kako autor smatra, pod utjecajem dugoročne političke strategije susjeda, dovedeno na prag amnezije. Autor smatra da poljuljana kolektivna memorija predstavlja najneuralgičniji problem i najveću opasnost za historijsku reintegraciju i homogenizaciju Bošnjaka kao naroda i nacije. Autor naglašava da je "Bosanac" teritorijalna odrednica i potpuno isključuje nacionalnu odrednicu "Bošnjak". Koketiranje s formulacijom "Bošnjaci/Bosanci", koja se često koristi, ne samo što ne afirmira etničku i nacionalnu pripadnost Bošnjaka nego još dodatno negira njihovu posebnost – a time dovodi u pitanje i samo postojanje Bošnjaka. Bošnjak se rađa, Bošnjak se ostaje. "Bosanac" se postaje, "Bosanac" se prestaje biti. Bošnjak koji živi u Bosni ujedno je i "Bosanac". "Bosanac" koji nije Bošnjak, nigdje, pa ni u Bosni, ne postaje Bošnjak. Bošnjak koji ne živi u Bosni ostaje Bošnjak, ali prestaje biti "Bosanac". Cilj supstituiranja historijskog imena Bošnjaci teritorijalnom odrednicom "Bosanci", očigledan je: Razbiti homogeno jezgro Bošnjaka brisanjem svijesti o njihovoj etničkoj posebnosti, imenu, nacionalnom jedinstvu, zajedničkoj historiji, kulturi, jeziku, ukratko – zajedničkoj prošlosti, sadašnjosti i budućnosti. Također u studiji se podsjeća na razliku savremenog shvatanja nacije od načina na koji je ovaj društveni fenomen bio tumačen sve do sredine 20. stoljeća. Iza razgraničenja nacije od naroda, kao njegove navodno superiorne forme, u pozadini se krije nastojanje da se narod, kao objektivna činjenica, relativizira, uzajamne veze njegovih pripadnika oslabe i da se cijelo stanovništvo podvede pod kontrolu centralne političke moći – kao prividno integrirana i homogena cjelina. ; In the first part of this study, published in the first issue of the magazine Illuminatio/Svjetionik/Almanar, the author briefly outlined the basic elements of the philosophy of politics characteristic of the history of modern nations in which he analysed the relations of the individual, the people, the nation and the state. The second part of this study focuses on the attitude of Bosniaks towards collective memory, which, according to the author, was brought to the threshold of amnesia under the influence of the long-term political strategy of their neighbours. The author believes that the shaken collective memory represents the most neuralgic problem and the greatest danger for the historical reintegration and homogenization of Bosniaks as an ethnicity and a nation. The author emphasizes that "Bosnian" is a territorial determinant and completely excludes the national determinant "Bosniak". Flirting with the phrase "Bosniaks/Bosnians", which is often used, is not only a denouncement of the ethnic and national affiliation of Bosniaks, but further denies their uniqueness – and thus calls into question the very existence of Bosniaks. A Bosniak is born, a Bosniak remains. A "Bosnian" becomes, a "Bosnian" cease to be. A Bosniak living in Bosnia is also a "Bosnian". A "Bosnian" who is not a Bosniak does not become a Bosniak anywhere, not even in Bosnia. A Bosniak who does not live in Bosnia remains a Bosniak, but ceases to be a "Bosnian". The goal of substituting the historical name Bosniaks with the territorial designation "Bosnians" is obvious: Break the homogeneous core of Bosniaks by erasing awareness of their ethnic identity, name, national unity, common history, culture, language, in short – a common past, present and future. The study also recalls the difference between the modern understanding of the nation and the way in which this social phenomenon was interpreted until the middle of the 20th century. Behind the separation of the nation from the ethnicity/people, as the supposedly superior form, lies the effort to relativize the ethnicity/people, as an objective fact, to weaken the mutual ties of its members and to bring the entire population under the control of central political power – as a seemingly integrated and homogeneous whole.

This article is divided into two parts. The first part describes the cartel party presented by R. Katz and P. Mair and the discussion about the new party type between the two and R. Koole. The second part compares the theoretical descriptions with practical features of Slovak Democratic and Christian Union (SDKÚ) and Slovak political system. While the system author finds cartel supporting and not yet cartelized, SDKÚ is not a cartel party but rather one of the new alike types. Author agrees with the demand of R. Koole on search for a scheme of similar party types rather than one perfect type. ; This article is divided into two parts. The first part describes the cartel party presented by R. Katz and P. Mair and the discussion about the new party type between the two and R. Koole. The second part compares the theoretical descriptions with practical features of Slovak Democratic and Christian Union (SDKÚ) and Slovak political system. While the system author finds cartel supporting and not yet cartelized, SDKÚ is not a cartel party but rather one of the new alike types. Author agrees with the demand of R. Koole on search for a scheme of similar party types rather than one perfect type.

The text deals with question of European state formation in research of contemporary British sociologist Perry Anderson . Its first intention focus on how modern European medieval and absolutistic states emerged. The article consists from four main parts: (1) Introduction to theory of state-formation. (2) Analysis of structural and analytical connections between state and society in author´s treatise. (3) Third main part deals with analysis of course of European state-building. On this problem we apply specific analytical model, which distinguish causes, components, progression, and impacts on state formation processes. In this case, author analyzes mechanisms of state building in feudal period 9–15th century and period of absolutistic states (16--19th century). (4) Last part is focuses on conclusion of our findings, especially on drawings specific conceptual model of this process. ; The text deals with question of European state formation in research of contemporary British sociologist Perry Anderson . Its first intention focus on how modern European medieval and absolutistic states emerged. The article consists from four main parts: (1) Introduction to theory of state-formation. (2) Analysis of structural and analytical connections between state and society in author´s treatise. (3) Third main part deals with analysis of course of European state-building. On this problem we apply specific analytical model, which distinguish causes, components, progression, and impacts on state formation processes. In this case, author analyzes mechanisms of state building in feudal period 9–15th century and period of absolutistic states (16--19th century). (4) Last part is focuses on conclusion of our findings, especially on drawings specific conceptual model of this process.

In this article its author wanted to treat the history and presence of the system constitutional institutions competent for the area of conception, execution and control of security and defence policy of the Czech Republic and also addresses in short the function and content of the main security documents of the country. The author tried to sketch the institutional and documentary framework of the Czech security policy and to explain roles, relations and obligations of the highest-level constitutional bodies in the process of creation and carrying out of this policy (especially positions of the President, the Parliament, the Government and its so called power ministries and other important institutions). This text does not take a lot all this theme in detail, but it is more aimed at basic information and its target is to expound these problems to those interested, especially to foreign students. ; In this article its author wanted to treat the history and presence of the system constitutional institutions competent for the area of conception, execution and control of security and defence policy of the Czech Republic and also addresses in short the function and content of the main security documents of the country. The author tried to sketch the institutional and documentary framework of the Czech security policy and to explain roles, relations and obligations of the highest-level constitutional bodies in the process of creation and carrying out of this policy (especially positions of the President, the Parliament, the Government and its so called power ministries and other important institutions). This text does not take a lot all this theme in detail, but it is more aimed at basic information and its target is to expound these problems to those interested, especially to foreign students.

This paper deals with the transition to democracy in Czechoslovakia in the period 1989 - 1990. The author analyses character of the communistic regime, the special features of the fall of this regime, the phases and the actors of transition to democracy. He applies theories of Juan J. Linz, Alfred Stepan, Samuel P. Huntington, Terry L. Karl, Phillippe Schmitter, Adam Przeworski and others ; This paper deals with the transition to democracy in Czechoslovakia in the period 1989 - 1990. The author analyses character of the communistic regime, the special features of the fall of this regime, the phases and the actors of transition to democracy. He applies theories of Juan J. Linz, Alfred Stepan, Samuel P. Huntington, Terry L. Karl, Phillippe Schmitter, Adam Przeworski and others

Obálka -- Obsah -- Úvod -- 1. Komunitní práce -- 1.1 Základní vymezení pojmů -- 1.2 Komunitní práce v interakci s dalšími vědními obory -- 1.3 Rozvoj komunity - rozvoj místního společenství -- 1.4 Komunitní práce a komunitní rozvoj v různých typech sídel -- 1.5 Modely komunitní práce -- 2. Z historie komunitní práce -- 2.1 Teorie na úvod -- 2.2 Vznik komunitní práce a její rozvoj ve 20. století -- 2.3 Specifika komunitní práce v Čechách a na Moravě -- 3. Základní prvky a procesy komunitních aktivit -- 3.1 Aktéři komunitních procesů -- 3.2 Další aktéři prospěšní komunitě