Suchergebnisse

This article centres around the Czechoslovakian perception of holiday travel to
Yugoslavia in the 1920s with particular attention to the typology of Czech tourists. It has been
shown that travel to Yugoslavia was very popular among the middle classes who had enough
time and money. The wealthier classes preferred France. The main selling points travel agents
and hotel owners used to promote travel to Yugoslavia were affordability, service targeted to
Czechs and Pan-slavism. The idea of a mutual Slavonic tradition had been in existence since the
19th century. Evidence would seem to show that the most significant factor for repeat travel was
affordability. Conservative Czech tourists remained loyal guests of Yugoslavia during the 1920s
and 1930s.

This contribution is dealing with an evaluation of tourism position in the Czech society in the end of the 19th century and in the first decades of the 20th century. Tourism depending on social and economic state of society is examined as one of the attributes of modern society. The attention is preliminary paid to tourism development trends in the 19th century and to its position in the modernizing Czech society. The main part analyses tourism importance for individual social strata of the Czech society in the period under consideration. Analysis of tourism form from individual tourists' view and their preferences didn't stay out of attention.

Intro -- Obsah -- Seznam zkratek -- Úvod -- 1. Teoretická a metodologická východiska -- 1.1 Pojmy válka a mír a jejich vzájemný dyadický vztah -- 1.1.1 Co je dyadický vztah -- 1.1.2 Dyadický vztah, mír vs. válka -- 1.2 Základní vymezení pojmu válka -- 1.2.1 Co je a co není válka -- 1.2.2 Dělení válek -- 1.3 Války a jejich úloha v dějinách lidstva -- 1.3.1 Války v novověku -- 1.3.2 Teorie válečných cyklů -- 1.4 Úroveň analýzy válek -- 1.4.1 Domácí úroveň analýzy -- 1.4.2 Mezistátní úroveň analýzy -- 1.4.3 Celosvětová úroveň analýzy -- 1.5 Historické podoby míru -- 1.5.1 Alexandrijský mír -- 1.5.2 Pax romana -- 1.5.3 Augustiánský mír -- 1.5.4 Vestfálský mír -- 1.5.5 Pax britannica -- 1.5.6 Pax americana -- 1.5.7 Pax sovietica -- 1.5.8 Hlavní rysy jednotlivých uspořádání -- 1.6 Teoretická vysvětlení pojmu mír -- 1.6.1 Realistické pojetí míru -- 1.6.2 Liberalismus a jeho pojetí míru -- 1.6.3 Marxismus a neomarxismus -- 1.6.4 Konstruktivismus -- 1.7 Nejvýznamnější autoři a jejich teoretická inspirace pro hodnocení 20. století -- 1.7.1 Důvody volby jednotlivých autorů -- 1.7.2 Eric Hobsbawm a jeho "krátké 20. století" -- 1.7.3 Edward Carr a jeho pojetí dějin 20. století -- 1.7.4 Galtungovo pojetí negativního a pozitivního míru -- 1.7.5 Válka a mír podle Raymonda Arona -- 1.8 Metodologická východiska -- 1.8.1 Typ práce -- 1.8.2 Ontologické a gnozeologické pozice -- 1.8.3 Návaznost na Foreign Policy Analysis -- 1.8.4 Analytické vyprávění -- Závěr kapitoly -- 2. První světová válka -- 2.1 První polovina 20. století z pohledu teorie mezinárodních vztahů -- 2.1.1 Realismus jako skeptický náhled -- 2.1.2 Liberalismus a jeho optimistický přístup -- 2.1.3 Konstruktivismus a jeho důraz na bezpečnostní kulturu -- 2.1.4 Kritické teorie -- 2.2 Změny v poměru sil před první světovou válkou -- 2.2.1 Centrální mocnosti a jejich postavení na počátku 20. století.

Obsah -- Seznam zkratek -- Úvod -- 1. Teoretická východiska -- 1.1 Druhá polovina 20. století z pohledu teorie mezinárodních vztahů -- 1.1.1 Realismus jako skeptický náhled -- 1.1.2 Liberalismus a jeho optimistický přístup -- 1.1.3 Konstruktivismus a jeho důraz na bezpečnostní kulturu -- 1.1.4 Kritické teorie -- 1.2 Nejvýznamnější autoři a jejich teoretická inspirace pro hodnocení 20. století -- 1.2.1 Důvody volby jednotlivých autorů -- 1.2.2 Eric Hobsbawm a jeho "krátké 20. století" -- 1.2.3 Edward Carr a jeho pojetí dějin 20. století -- 1.2.4 Galtungovo pojetí negativního a pozitivního míru -- 1.2.5 Válka a mír podle Raymonda Arona -- 1.3 Metodologická východiska -- 1.3.1 Typ práce -- 1.3.2 Ontologické a gnozeologické pozice -- 1.3.3 Návaznost na Foreign Policy Analysis -- 1.3.4 Analytické vyprávění -- Závěr kapitoly -- 2. Studená válka jako kolísání mezi pozitivním a negativním mírem -- 2.1 Hlavní změny po skončení druhé světové války -- 2.1.1 Poválečná předsevzetí a odhodlání -- 2.1.2 Změny na mapě poválečné Evropy -- 2.1.3 Hlavní vítězové druhé světové války a zásadní rozdíly mezi nimi -- 2.1.4 Důsledky druhé světové války pro země střední a východní Evropy -- 2.1.5 Ekonomická převaha Západu a její význam ve vojenství -- 2.1.6 Nová situace ve vojenství -- 2.2 Začátek studené války -- 2.2.1 Nový mezinárodní antagonismus -- 2.2.2 Základní vymezení studené války -- 2.2.3 Poměr sil na počátku studené války -- 2.3 První zlomové události v dějinách studené války -- 2.3.1 Nátlakové jednání SSSR a jeho hodnocení v USA -- 2.3.2 USA ve znamení střetu dvou přístupů k SSSR -- 2.3.3 Budování amerických vojenských základen -- 2.3.4 Dva projevy světodějného významu -- 2.4 Kennanovo vymezení podstaty nastupující studené války a Churchillův výrok o železné oponě -- 2.4.1 Churchillův projev o železné oponě -- 2.5 Jaderná strategie USA a její hodnocení v SSSR.

The aim of this paper is to specify the content & institutional structure of Czech (& Czechoslovak) sociology in the 1990s. For this purpose three domains of sociological production were selected: articles in the Sociological Review & the Czech Sociological Review, sociological grant projects funded by the Grant Agency of the Czech Republic, & books published by the Sociological publishing house SLON. These sources, which provide a very good representation of contemporary Czech sociology, are analyzed both from content (the most frequent themes) & institutional (authors & their workplaces) perspectives. This is followed by a synthesis of the partial findings.

Obálka -- Obsah -- Cesty ruského myšlení 20. století (Hanuš Nykl) -- Filosofické dílo Nikolaje Losského (Matouš Haicl) -- Život a dílo -- Losského gnozeologie -- Losského metafyzika -- Losského etika -- Učení o hodnotách -- Losského koncepce etiky -- Aplikace Losského koncepce ve vybraných otázkách -- Mystická intuice -- Učení o převtělování -- O kritériu pravdy -- Shrnutí -- Politická filosofie Ivana Iljina (Ladislav Zemánek) -- Život a dílo -- Nástin Iljinovy filosofie -- Filosofie duchovní zkušenosti -- Náboženská zkušenost a křesťanská kultura -- Lze proti zlu bojovat silou? -- Sociální a politická filosofie -- Právní vědomí a stát -- Formální versus tvůrčí demokracie -- Moderní totalitarismus -- Monarchie, nebo republika? -- Rusko jako filosofický problém -- Levicový a "pravicový" bolševismus -- Ruská idea -- Patriotismus a nacionalismus -- Nové Rusko -- Iljin a slavjanofilské paradigma -- Shrnutí -- Filosofie pedagogiky Sergeje Gessena (Dana Slobodová) -- Život a dílo -- Gessenovy články pro časopis Russkaja škola za rubežom -- Předškolní vzdělávání, systémy Fröbela a Montessori -- Škola v Československu -- Sovětské školství -- Osobnosti pedagogiky -- Pracovní škola a daltonský plán -- Další práce vydané v Československu -- Filosofické základy pedagogiky -- Další Gessenovy studie -- Shrnutí -- Filosofie dějin Lva Gumiljova (Jiří Šmejkal) -- Život a dílo -- Zdroje Gumiljovovy filosofie -- Etnikum v Gumiljovově teoretické koncepci -- Pojem etnikum -- Formy etnických kontaktů -- Etnikum a krajina -- Etnická hierarchie -- Komplementarita -- Teorie etnogeneze a pasionarity -- Faktor X -- Pasionarita -- Role pasionátů v procesu etnogeneze -- Životní cyklus etnik -- Shrnutí -- Závěr -- Literatura -- Резюме -- Summary -- Jmenný rejstřík

Soudobá ekonomie ocima trí generací predních akademických predstavitelu pusobících na Institutu ekonomických studií shrnuje príspevky z konference 20 let poté, konané pri príležitosti 20. výrocí vzniku Institutu 18. ríjna 2010. Sborník predstavuje tematicky ruznorodé texty - príspevky historizující, bilancující i príspevky orientované na vývojové proudy nové ekonomie, které vycházejí z neoklasické mikroekonomické teorie, stejne jako clánky venované krizi v ekonomii posledních nekolika let. Práce je inspirována hledáním zdroju a soucástí ekonomie, která byla budována na Institutu ekonomických s

This article inquires into the connection between individualisation and environmental issues. Following an introduction to the topic in the opening of the article in chapters II and III the author provides a definition of some basic concepts and asks whether and how the relationship between individualisation and environmental issues is reflected in sociological literature. In chapter IV the author formulates a general framework that in chapter V gives insight into the inconsistent conception of individualisation in environmental ideologies. The article closes with chapter VI, in which, with the aid of a theoretical sociological framework, the author formulates some themes for studying the environmental aspects of the individualised lifestyle.

The author reviews the theory of socio-economic inequality in health & concludes that the use of cultural values to explain the ubiquitous association between the socio-economic standing (SES) of individuals & their health is becoming increasingly prominent. Inspired by this, the author examines whether & to what extent several aspects of lay knowledge about & attitudes towards health can explain the social gradient in subjective health in Central & Eastern Europe. The author uses data from the second round of the European Social Survey & limits the analysis to data from the Czech Republic, Hungary, Poland, Slovakia, & Slovenia. The data show that while there is a strong relationship between education & subjective health & also a relationship between education & various measures of lay knowledge about health, beliefs about health are only very weakly related to subjective health & thus fail to account for its dependence on SES. The author concludes that this may be the result of reciprocal causation between lay knowledge & subjective health. More enhanced research designs would be required in order to gain a better empirical evaluation of the causal relationships between SES, lay knowledge, & health.