Suchergebnisse

Regarding the fact that bribery and other forms of corruption are illegal in most countries, the participants of such practices strive thoroughly to hide them and uncovering corruption is often almost impossible. Even so, a large number of specific procedures exist nowadays. These procedures attempt to quantify corruption rates in each country. A common feature of these methods is however that they focus on corruption rates at the country level, but socio-economic development is not homogeneous from country to country. It can be assumed that corruption levels also differ in individual regions within the country. Sub-national areas which are more corrupt lower the rating of the corruption level in the entire country. Sub-national resolution in terms of corruption rates could bring a whole new dimension to the theory of cause and effect in the question of regional disparities. The main objective of this paper has been formulated in this context. A newly created index was used to verify corruption variability within the NUTS II regions in European countries. The high level of variability in corruption was confirmed between regions, particularly in Italy, but also in other countries. Because of this variability, it is in many cases very misleading to evaluate the country as a whole from the viewpoint of the impact of corruption. ; Vzhledem k tomu, že úplatkářství a jiné formy korupce jsou ve většině zemí nezákonné, účastníci těchto praktik se snaží tyto praktiky důkladně skrývat a odhalení korupce je často téměř nemožné. I přesto existuje v současnosti již velké množství specifických postupů, které se snaží o kvantifikaci míry korupce. Společným rysem těchto metod však je, že se zaměřují na kvantifikaci míry korupce na úrovni státu. Míra korupce je přitom v rámci jednotlivých regionů heterogenní a na aktuálním hodnocení korupčního prostředí v zemi se tedy podílí jednotlivé regiony různou měrou. Sub-národní rozlišení z hlediska míry korupce může přinést zcela nový rozměr teorie příčin a důsledků regionálních disparit. Hlavní cíl příspěvku je formulován v této souvislosti. Nově vytvořený index byl využit k ověření variability korupce v regionech NUTS II evropských zemí. Vysoká úroveň variability korupce byla potvrzena mezi jednotlivými regiony, zejména pak v Itálii. Vzhledem k této variabilitě, je v mnoha případech velmi zavádějící hodnotit zemi jako celek z hlediska jejího zasažení korupcí.

In current thinking, human capital is referred to as a driver of national economies. It encompasses all of the knowledge, talents, skills, abilities, experience, intelligence, and training of a country's workforce. National governments are fully aware of this, and they are seeking to stimulate human capital and encourage its development. A number of studies have shown that public investment for developing human capital is claimed to be the highest performing investment for achieving better economic performance. The aim of this paper is to verify whether government investment in areas that develop human capital can indeed aid its development in the Czech Republic. Using the least squares method, the paper studies whether the Human Development Index showed correlation to individual types of government expenditure between 1995 and 2018. The analysis revealed that in the Czech Republic, spending on recreation, culture, and religion had the largest influence on developing human capital for the period under review. Expenditure on education and health, which most studies cite as the main tools for cultivating human capital, placed only third or fourth regarding their contribution to developing human capital. ; V současném myšlení je lidský kapitál označován jako hnací síla národních ekonomik. Zahrnuje všechny znalosti, talenty, dovednosti, schopnosti, zkušenosti, inteligenci a výcvik pracovních sil v dané zemi. Vlády na národní úrovni si plně uvědomují tyto záležitosti a snaží se stimulovat lidský kapitál a podporovat jeho rozvoj. Řada studií prokázala, že veřejné investice do rozvoje lidského kapitálu jsou považovány za nejvýkonnější investice pro dosažení lepší ekonomické výkonnosti. Cílem tohoto článku je ověřit, zda vládní investice v oblastech, které podporují rozvoj lidského kapitálu, mohou skutečně pomoci jeho rozvoji v České republice. Pomocí metody nejmenších čtverců je zkoumáno, zda index lidského rozvoje ukázal korelaci s jednotlivými typy vládních výdajů. Analýza ukázala, že v České republice se mají výdaje na rekreaci, kulturu a náboženství ve sledovaném období největší vliv na rozvoj lidského kapitálu. Výdaje na vzdělávání a zdraví, které většina studií uvádí jako hlavní nástroje pro kultivaci lidského kapitálu, se umístily až na třetím nebo čtvrtém místě.

Quantification of the corruption rate in smaller sub-national areas is still a significantly unexplored area. Sub-national resolution of corruption rate could bring an entirely new dimension to the theory of causes and consequences of regional disparities. There are numerous reasons why to focus on this issue. Perhaps the strongest one is that if corruption negatively affects the economic performance, as many studies claim, the elimination of corruption in certain regions may be the key for elimination of regional economic disparities and thus increase of the economic performance of the state. Analysis of regional corruption may also lead to the creation of regional anti-corruption provisions that can bring a reduction of corruption rate at the national level In this context is formulated the main goal of the paper. A new corruption quantification method reflecting inter-regional differences in the level of corruption in the European countries is designed. Using this method is possible to draw a comparison of individual NUTS II regions and identify those which are more affected by corruption than the others. A high level of corruption variability was confirmed for NUTS II regions, especially in Italy. Because of this variability, it could be very deceptive to evaluate the country as a whole from the corruption level viewpoint. ; Kvantifikace míry korupce v menších subnárodních oblastech je stále výrazně neprozkoumanou oblastí. Řešení korupce na nižší než národní úrovni by mohlo přinést zcela nový rozměr teorii příčin a důsledků regionálních rozdílů. Existuje celá řada důvodů, proč se na tuto problematiku zaměřit. Snad nejsilnější je, že pokud korupce negativně ovlivňuje ekonomickou výkonnost, jak tvrdí řada studií, může být odstranění korupce v některých regionech klíčem k odstranění regionálních ekonomických disparit, a tím ke zvýšení ekonomické výkonnosti státu. Analýza regionální korupce může také vést k vytvoření regionálních protikorupčních ustanovení, která mohou přinést snížení míry korupce na národní úrovni. V této souvislosti je formulován hlavní cíl příspěvku. Je prezentována nová metoda kvantifikace korupce odrážející meziregionální rozdíly v míře korupce v evropských zemích. Pomocí této metody je možné porovnat jednotlivé regiony NUTS II a identifikovat ty, které jsou korupcí zasaženy více než ostatní. Vysoká variabilita korupce byla potvrzena pro regiony NUTS II, zejména v Itálii. Kvůli této variabilitě by mohlo být hodnocení země jako celku z hlediska úrovně korupce velmi zkreslující.

Corruption is a highly debated issue that harms both the governments of individual countries as well as citizens themselves. Corruption in the public sector can lead to an increase in public spending and a reduction in the amount of taxes levied, thus increasing fiscal deficits and creating macroeconomic instability. Utilizing electronic administration within the public sector has recently been given much attention a key tool for fighting corruption in public administration. E-administration not only makes it possible to provide more information to the population more simply, efficiently, and quickly, but it also helps to eliminate discretion on the part of officials, i.e., the officials' power to make decisions based on their personal assessment of a situation. This paper focuses on the relationship between a country's corruption level and the degree of e-government being used in the country. Using graphical interpretation of statistical data and regression analysis, it was found that utilizing e-government within public administration has a positive effect on a country's corruption level. However, economic performance demonstrated the greatest influence on the corruption level for the given period and group of countries. ; Korupce je velmi diskutovaným problémem, který poškozuje vlády jednotlivých zemí i samotné občany. Korupce ve veřejném sektoru může vést ke zvýšení veřejných výdajů a snížení výše vybíraných daní, čímž se zvýší fiskální schodky a vytvoří se makroekonomická nestabilita. Klíčovým nástrojem boje proti korupci ve veřejné správě je v poslední době označováno využívání elektronické veřejné správy. Elektronická správa nejen umožňuje poskytovat obyvatelstvu více informací jednodušeji, efektivněji a rychleji, ale také pomáhá eliminovat diskreční pravomoc úředníků, tj. pravomoc rozhodovat na základě jejich osobního posouzení situace. Tento příspěvek se zaměřuje na vztah mezi úrovní korupce v zemi a stupněm využívání elektronické veřejné správy v zemi. Pomocí grafické interpretace statistických dat a regresní analýzy bylo zjištěno, že využití elektronické veřejné správy v rámci veřejné správy má pozitivní vliv na úroveň korupce v zemi. Ekonomická výkonnost však prokázala největší vliv na úroveň korupce za dané období a skupinu zemí.

E-government cannot be a panacea for fighting corruption, but per a lot of studies, it should be considered as a tool for reducing corrupt behaviour of officials in the public sector. Easy access to information for all citizens using e-government can result in greater transparency, which limits the public official to accept or even demand a bribe. This paper analyses, role of e-Government in mitigating corruption in 117 countries, regardless of their geographic location, political regime, or economic development between years 2003 and 2014. It was found that the use of information technology and the development of e-government contribute to reducing the level of corruption in the country. Used correlation and regression analysis confirmed the possible reduction of corruption both for the most economically developed countries by 0,12% for one percent increase of the use of e-government, as well as by 0,14% of the least economically developed countries.

Kvalitu veřejné správy lze definovat jako stupeň splnění požadavků občanů na kvalitu života v jejich komunitě, regionu či národa. Pokud se podíváme na vývoj ukazatelů kvality správy, vidíme značné rozdíly nejen mezi jednotlivými zeměmi, ale také uvnitř těchto zemí. Navzdory těmto zjištěním, je tato oblast stále velmi málo prozkoumána. Současné průzkumy jsou založeny na předpokladu, že rozdíly na národní úrovni jsou významnější než rozdíly regionální a že rozdíl v kvalitě správy v evropských zemích jsou velmi malé. Tento dokument analyzuje pravděpodobně jediný přístup k posuzování kvality veřejné správy na regionální úrovni. Analýzou indikátoru The European Quality of Governance Index byly zjištěny významné rozdíly v regionální kvalitě veřejné správy. U některých zemích je hodnocení kvality správy na národní úrovni velmi zavádějící, jelikož jeho sub-národní posouzení se může v některých regionech výrazně liší. ; Quality of governance could be defined as the degree of fulfillment of the requirements of citizens for the quality of life in their community, region or nation. If we have a look at the development of any indicators of quality of governance, we can see significant differences not only between countries, but also within these countries. In spite of these findings, this field is still very little explored. Current surveys are based on assumptions that differences at the national level are more significant than the regional differences and that difference in the quality of governance across the European countries are very small. This paper analyzes probably the only approach for assessing the quality of governance on the regional level. Using European Quality of Governance Index were revealed significant differences in the regional quality of governance in some European countries. For some states the evaluation of national-level quality of governance is very misleading, as its sub-national assessment may differ considerably in some regions. National variability data may exhibit even a higher degree than the variability international in some cases.

Quantification of the corruption rate in smaller regional areas is still a considerably unexplored territory worldwide. Also the definition of the potential impacts of corruption or their precise quantification is an area that was investigated only in general level of state. Detailed analysis of corruption still lacks regional dimension. Subnational distinction of a territory in terms of the corruption rate could provide a completely new extension of theories of reasons and consequences of regional disparities. There are several reasons why to focus on this issue. Perhaps the strongest reason is that if corruption is one of the variables that have an effect of reducing economic performance, the elimination of corruption in certain regions may be the key to the elimination of regional economic disparities and thus increase the economic performance of the state. The main goal of the paper is formulated in this connection. A newly proposed Regional corruption index was used to verify corruption variability within the NUTS II regions in European countries. The high level of variability in corruption was confirmed for NUTS II regions, particularly in Italy, but also in other countries. Because of this variability, it could be in many cases very misleading to evaluate the country as a whole from the viewpoint of the level of corruption. ; Kvantifikace míry korupce v menších regionálních územních celcích je stále značně neprozkoumaným tématem. Rovněž tak definice možných dopadů korupce či jejich přesná kvantifikace je oblastí, která byla zkoumána jen v obecné rovině státu. Detailní analýza korupce stále postrádá regionální rozměr. Sub-nacionální rozlišení území z hlediska míry korupce by mohlo poskytnout zcela novou znalostní základnu teorii příčin a následků regionálních disparit. Existuje několik důvodů, proč se na toto téma zaměřit. Možná tím nejsilnějším důvodem je skutečnost, že pokud je korupce skutečně jednou z proměnných, které mají vliv na snížení ekonomického výkonu, odstranění korupce v některých oblastech může být klíčem k odstranění regionálních ekonomických rozdílů a tak zvýšit ekonomickou výkonnost státu. Hlavním cíl článku je formulován v této souvislosti. Nově navržený Regionální index korupce byl použit k ověření variability korupce v rámci regionů NUTS II v evropských zemích. Vysoká míra variability korupce byla potvrzena pro NUTS II regiony, zejména v Itálii, ale také v jiných zemích. Vzhledem k této variabilitě, by mohlo to být v mnoha případech velmi zavádějící hodnotit zemi jako celek z hlediska jejího zasažení korupcí.

The demand for high quality of government is currently a necessary part of modern democracies and economies. It is assumed that the quality of governance affects not only economic growth but also number of other factors. There are many different approaches to defining quality of government. The research conducted by The World Bank and The Quality of Government Institute, University of Gothenburg, are recently probably most important. Using the European Quality of Government Index and correlation and regression analysis tools, the authors of this article tests the relationship of a dependency between the quality of management and selected economic and social indicators. ; Požadavek na vysokou kvalitu vlády je v současné době nezbytnou součástí moderních demokracií a ekonomik. Předpokládá se, že kvalita řízení ovlivňuje nejen hospodářský růst, ale i počet dalších faktorů. Existuje mnoho různých přístupů k definování kvality vlády. Výzkum, který provedla Světová banka a Institut pro kvalitu vládních institucí na univerzitě v Gothenburgu, je v současnosti pravděpodobně nejvýznamnější. Pomocí využití Evropského indexu kvality vládnutí a korelačních a regresních analýz autoři tohoto článku zkoumají vztah závislosti mezi kvalitou řízení a vybranými ekonomickými a sociálními ukazateli.

Governments around the world are recognizing the power of the use of information and communication technologies (ICT), the utilization of digitized inter-connective communication systems linking governmental organizations and its stakeholders. European Union's member countries have gone a long journey in this area in the last two decades. One of the consequences of the implementation of ICT in public administration is also the restriction of the public official´s discretion, thus also reduction of corruption in the public sector. This paper is focus on the potential impact of e-Government on the level of corruption in the European Union's member countries. Specifically, this paper examines the impact of the use of ICT represented by the E-government Development Index on the evaluation of the level of corruption in the public sector represented by the Corruption Perception Index in 28 member countries of the European Union. ; Vlády na celém světě uznávají sílu využití informačních a komunikačních technologií (IKT), využití digitalizovaných komunikačních systémů spojujících vládní organizace a jejich zúčastněné strany. Členské státy Evropské unie v této oblasti za poslední dvě desetiletí ušly dlouhou cestu. Jedním z důsledků zavádění informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě je mimo jiné také omezovánídiskreční pravomoci veřejného činitele, tedy I snížování korupce ve veřejném sektoru. Tento příspěvek se zaměřuje na potenciální dopad e-governmentu na úroveň korupce v členských státech Evropské unie. Konkrétně se tento článek zabývá dopadem využívání IKT, které je reprezentováno Indexem rozvoje elektronické správy, na hodnocení úrovně korupce ve veřejném sektoru, kterou představuje Index vnímání korupce ve 28 členských státech Evropské unie.

There is no unified definition of the concept of corruption existing today at the level of theoretical or practical application. However, all current approaches agree that corruption represents any unfair behaviour with the goal of gaining a certain unqualified advantage at the expense of others. Professional literature presents mixed evidence about its impact on economic growth. Some authors consider corruption as a "driving force" of the economy, but others argue that it is "sand in the wheels". Most authors are of the opinion that corruption complicates economic transactions because it reduces the security of property rights and contributes to inefficient allocation of resources. Corruption often threatens the role of the government and makes it difficult for government intervention. It also leads to poor resource allocation, since the structure of public expenditure often changes in favour of certain sectors, especially those which have more obvious corruption opportunities. This paper, based on findings in theoretical literature and empirical studies, validates the hypothesis on the negative impact of corruption on economic growth in the European Union in the period 1999 - 2014. Using information from the literature, an econometric model has been derived for this purpose, which provides an overview of what effect corruption in the selected sample of countries has on economic growth. This econometric model has shown that corruption negatively affects economic growth in the selected set of countries, not only directly but also indirectly through distribution channels. The distribution channels through which corruption affects economic growth within the selected group of countries have been defined as household expenditures, government expenditures and investments. ; Korupce představuje nekalé chování s cílem získat neoprávněnou výhodu na úkor ostatních. Odborná literatura uvádí smíšené důkazy o vlivu korupce na ekonomický růst. Někteří autoři považují korupci za "hybnou sílu" ekonomiky, jiní tvrdí, že je pomyslným "pískem v kolech" ekonomiky. Většina autorů však sdílí názor, že korupce komplikuje ekonomické transakce, protože omezuje bezpečnost vlastnických práv a přispívá k neefektivní alokaci zdrojů. Korupce často ohrožuje roli vlády a ztěžuje vládní intervence. To také vede ke špatné alokaci zdrojů, protože struktura veřejných výdajů se často mění ve prospěch některých odvětvích, zejména těch, ve kterých se vyskytuje více korupčních příležitostí. Tento příspěvek na základě rešerše teoretické literatury a empirických studií zkoumá vliv korupce na ekonomický růst zemí. Provedená analýza potvrzuje hypotézu o negativním vlivu korupce na ekonomický růst ve státech Evropské unie v letech 1999 - 2014. Aplikovaný ekonometrický model ukázal, že korupce negativně ovlivňuje ekonomický růst ve zvoleném souboru zemí, a to nejen přímo, ale také nepřímo prostřednictvím distribučních kanálů. Distribučními kanály, jimiž korupce ovlivňuje ekonomický růst v rámci vybrané skupiny byly prokázány výdaje domácností, vládní výdaje a investice.

Corruption was, is and probably will be in future one of the forms of economic behaviour that bring about serious economic consequences. It is a characteristic feature of corruption that it occurs in all countries regardless their political and societal arrangements. Being aware of adverse consequences of corruptive behaviour every state attempts in the course of time to reduce corruption to the lowest level possible. The objective of the presented article is analysis of the past and current status of corruption in the Visegrád countries, including an estimate of a future trend of corruption in these countries. The corruptive environment will be analysed retrospectively looking back at the change of the social order in these countries and in the context of the theory of new institutional economics.

Every country in the world is currently trying to reduce opportunities for corruption in the country. Fighting corruption is very challenging and difficult. The corruption occurs primarily in the public sector, where the object of interest is funding from public sources. Corruption has a negative impact primarily on the economy of the state in terms of their current, but also potential investors and strategic partners in the area of production. Second, it can not ignore the negative impact on the society, respectively citizens of the state affected by corruption. The paper aims to quantify the interdependence between the Corruption perception index and selected indicators of economic health in selected countries of the European Union. In terms of proven relationship between defined variables can then infer the interdependence of achieved Corruption perception index value in selected EU countries and to determine whether are these states in the problem unified or differentiated.