Suchergebnisse

This paper deals with the issue of demographic aging of the European Union. Its aim is to describe the process of demographic aging, and to evaluate the demographic situation of the European Union at the turn of the third millennium. Today, demographic aging is considered one of the most important challenges of many developed economies. Its range and speed are particularly dependent on the development of average life expectancy, the level of fertility and migration process. The demographic changes rank among the most important future challenges of the European Union as a whole and its member states. Demographic aging impacts the society and its economics, infrastructure and government. Hence, the great scope strategies in the fields of economics, spatial planning, education, transportation, accommodation, and social inclusion having to take into account all the factors provoked by an aging population. It is appropriate to remember that the increasing share of the older population leads an increase in both their contributions to society and their needs from society or consumers' and citizens' requirements and expectations. ; Tento příspěvek pojednává o problematice demografického stárnutí v prostředí Evropské unie. Jeho cílem je popis problematiky demografického stárnutí a následné zhodnocení demografické situace v zemích Evropské unie na přelomu druhého a třetího tisíciletí. Demografické stárnutí patří k významným problémům mnoha vyspělých států současného světa, jeho rozsah a tempo je závislé zejména na vývoji střední délky života, úrovni porodnosti a migraci. Demografické změny jsou považovány za jeden z největších budoucích problémů Evropské unie jako celku i jejích jednotlivých zemí. Demografické stárnutí má neoddiskutovatelný dopad na společnost, její ekonomiku, infrastrukturu i správu. Pro úspěšný rozvoj společnosti je nutností zohlednit faktory vyvolané stárnutím populace a začlenit jejich řešení do širokého spektra strategií v oblastech jako jsou hospodářství, územní plánování, vzdělávání, doprava, bydlení a sociální začlenění. Je vhodné pamatovat na skutečnost, že se zvyšujícím se podílem zastoupení v populaci roste důležitost starších lidí a jejich přínosů ve prospěch společnosti, ale také jejich požadavků jako spotřebitelů a očekávání jako občanů.

Cohesion policy belongs among the most important fields of EU interests. Its objectives are achieved by many ways with respect to diversity among the European regions at the level of NUTS 2. The aim of this paper is to analyse relevant indicators, and via the evaluation of EU regional policy effectiveness to rewiev difference in the production-consumption patterns of behaviour of European regions; focussing on convergence and variabiliness of these regions. With defined goal in mind, the regions have been classified. To classify the regions, the relational indicator has been created. The relational indicator has been developed as the relationship between the index of relative performance and index of relative consumption sources. The changes of relational indicator, as well as the GDP per capita criterion, have been evaluated in two periods.

One of the declared strategic objectives of the European Union is an increase of applied innovations. The article draws attention to the correlation between innovation capacity and the industrial structure of economies. Its aim is to investigate whether selected groups of European countries show similar trends in industrial structure development reflected in its innovative capacity. For the analysis and evaluation of development in the period 2006-2013, we selected three groups of countries: Benelux, the Visegrad Group and the Baltic Assembly. The innovative capability evaluation, which is represented by the Global Innovation Index, is based partly on an ordinal analysis of its basic indices, but also on the evaluation of gamma-convergence. To assess the evolution of industrial structure, which is divided into five industry groups, the SHA-DE method based on gross added value is applied. The results show the signs of greater dynamics in strengthening innovation when grouping innovation-weaker countries; in terms of the development of disparities in innovative capability, the measured values suggest a divergence of innovatively developed Benelux countries, while in the less developed countries of the Visegrad Group and Baltic Assembly the ranges of disparities are rather stable and tend to weak convergence. In terms of industrial structure, the main differences can be seen among the surveyed groups both in the secondary sector, but particularly in the tertiary "innovative" sector. And it is the results obtained in relation to the share and development of the "innovative" tertiary sector that confirms the assumption that the innovativeness of a country is largely derived not from the entire economy, but mainly from the specific status of a narrow group of industries that can be largely considered the determinants of innovation. ; Jedním z deklarovaných strategických cílů Evropské unie i jejích členských zemí je zvýšení aplikovaných inovací, které jsou považovány za prostředek zvýšení konkurenceschopnosti na globálním trhu. Článek obrací pozornost na souvislost mezi inovační způsobilostí a odvětvovou strukturou ekonomik. Jeho cílem je prověřit zda vybrané skupiny evropských zemí (geograficky, ale i kulturně historicky blízké) vykazují obdobné trendy ve vývoji odvětvové struktury, které nacházejí svůj odraz v jejich inovační způsobilosti. Pro analýzu a evaluaci vývoje v období 2006-2013 jsou vybrány tři skupiny zemí, a to Benelux, Visegrad Group a Baltic Assembly. Hodnocení inovační způsobilosti, jež je představována Global Innovation Indexem, je založeno jednak na ordinální analýze jeho bazických indexů, jednak na evaluaci gamma-convergence. Pro posouzení vývoje odvětvové struktury, která je s využitím klasifikace NACE rozdělena do pěti odvětvových skupin, je aplikována metoda SHA-DE na bázi hrubé přidané hodnoty s devítiprvkovou maticí. Výsledky ukazují na projevy vyšší dynamiky v posilování inovativnosti u seskupení inovačně slabších zemí; z hlediska vývoje disparit v inovační způsobilosti napovídají naměřené hodnoty o divergenci inovačně vyspělých zemí Benelux, zatímco v případě méně vyspělých zemí Visegrad Group i Baltic Assembly lze hovořit o relativně stabilním rozsahu disparit, který inklinuje spíše k slabé konvergenci.Z hlediska odvětvové struktury, která se následně odráží v inovační způsobilosti, lze mezi sledovanými seskupeními vidět hlavní rozdíly jednak v sekundárním sektoru ale zejména v sektoru terciárním inovativním. A právě výsledky zjištěné ve vztahu k podílu a rozvoji terciárního inovativního sektoru potvrzují předpoklad, že inovativnost země se do značné míry odvozuje nikoliv od celé ekonomiky, ale převážně od specifického postavení užší skupiny odvětví, která lze za determinanty inovativnosti do značné míry považovat.