Suchergebnisse

Základním právním institutem práva soukromého, kterým účastníci právních vztahů mezi sebou zakládají vzájemná práva a povinnosti, je smlouva. Smlouvou strany vytvářejí pravidla, kterými se má jejich vzájemný vztah upravovat a kterými se mají strany řídit. Limitem takto vytvořeného autonomního práva mezi subjekty je však soulad jejího obsahu s právním řádem. Smlouva, ačkoli není pramenem práva, je právotvornou z toho důvodu, že v mezích kogentního práva vytváří práva a závazky mezi smluvními stranami. Smlouva je současně metodou regulace právních vztahů. Nezbytným ke vzniku smlouvy a vzniku právních následků je nejen souhlas smluvních stran s jejím obsahem, ale především splnění předpokladů pro vznik smlouvy. Na úrovni Unie se již před přelomem tisíciletí pracovalo na smluvních pravidlech pro řádné fungování vnitřního trhu, jejichž výsledkem byla publikace návrhu společného referenčního rámce (DCFR) v roce 2008, který obsahuje zejména zásady, definice a modelová pravidla sestavená s cílem zvýšit soudržnost acquis Společenství v oblasti smluvního práva. Článek se věnuje úvahám autorů DCFR nad obecnými pravidly pro vznik smlouvy.

Obchodování ve svůj prospěch (selftrading) je jednáním, kdy pachatel zneužívá své postavení ve dvou či více podnikatelských subjektech, které jsou vůči sobě v konkurenčním postavení, a to s cílem obohatit sebe či jinou osobu. Jedním z významných podnikatelských subjektů na finančním trhu jsou banky, které v rámci své obchodní činnosti poskytují klientům bankovní obchody. Banky se obvykle vůči obdobnému jednání svých zaměstnanců, či jiných osob u nich působících, chrání konkurenční doložkou, která těmto osobám zakazuje působit pro jiné banky. V případě, že pachatel zneužije své postavení ve dvou či více bankách, nemusí jen porušit zmíněný soukromoprávní zákaz konkurence, ale jeho jednání může naplnit znaky skutkové podstaty trestného činu zneužití postavení v obchodním styku dle ust. § 255a trestního zákoníku. Tento příspěvek je zaměřen na zneužití postavení v obchodním styku, k jehož naplnění může docházet při realizaci bankovních obchodů.

Dne 20. července 2021 Evropská komise představila ambiciózní balíček legislativních návrhů na posílení pravidel EU pro boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu (AML/CFT). Součástí balíčku je nejen návrh na vytvoření nového orgánu EU pro boj proti praní špinavých peněz, ale především přijetí nové právní úpravy, která má současně obsahovat přímo použitelná pravidla, a to i v oblastech hloubkové kontroly klienta a skutečného vlastnictví. Součástí legislativního balíčku je současně návrh nové (šesté) směrnice, která nahradí dosavadní směrnici 2015/849/EU. Nově navrhovaná směrnice předkládá nové mechanismy, které mají členské státy zavést za účelem předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu. Mechanismům navrhované směrnice a jejich vlivu na bankovní obchody je věnován následující článek.

Předkládaná práce se věnuje změně právní úpravy rozhodování per rollam ve společnosti s ručením omezeným, která vstoupila v účinnost ode dne 1. ledna 2021. Zákonem č. 33/2020 Sb. ze dne 21. ledna 2020 byl změněn zákon o obchodních korporacích a družstvech mj. i v právní úpravě rozhodování per rollam ve společnosti s ručením omezeným. Podle nové právní úpravy bude zejména nutné v případě rozhodování valné hromady způsobem per rollam, které má být osvědčeno veřejnou listinou, aby měl jak návrh takového rozhodnutí, tak projev vůle společníka, jímž vysloví s návrhem souhlas, formu veřejné listiny (notářského zápisu). Stávající právní úprava doposud vyžadovala u projevu vůle společníka, jímž vysloví s návrhem souhlas, pouze úřední ověření podpisu společníka. Spolu se změnou zákona o obchodních korporacích a družstvech přináší zákon č. 33/2020 Sb., v této souvislosti i zásadní změnu notářského řádu.

On 2 January 2020, the Government of the Czech Republic submitted a bill to the Chamber of Deputies amending the Labor Code. The bill was sent to deputies as press 689/0 on 2 January 2020. The proposed amendment to the Labor Code was compiled by the Ministry of Labor and Social Aff airs of the Czech Republic, among other objectives, with the aim of achieving compliance with national legislation with EU regulations and case law. The proposed amendment to the Labor Code should explicitly regulate the conditions for the transfer of the employer's activities, and further specify the conditions for giving notice by an employee pursuant to Section 51a of the Labor Code when transferring rights and obligations from employment relationships. It is precisely in the issue of conditions for the transfer of the employer's activities that the current legal regulation has been repeatedly criticized due to insuffi cient use of EU legislation for the national legal regulation of the transfer of rights and obligations from labor relations.

Dne 17. května 2017 byla schválena směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU)
2017/853, kterou se mění směrnice Rady (EHS) 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení
zbraní. Cíle zmíněné směrnice byly vládou České republiky zapracovány do návrhu zákona
o zbraních a střelivu. Tento článek se zabývá dopadem změn zákona o zbraních a střelivu
na práva a povinnosti držitelů zbraní v České republice se zaměřením na soukromoprávní
dopady navrhované právní úpravy nabývání a držení zásobníků do střelných zbraní.

Engl. Zsfassung u.d.T.: The bank of the green four leaf clover

N/A

V řízení před soudem státní zástupce a obviněný mohou na podporu svých stanovisek navrhovat a provádět důkazy. Orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu. Při rozhodování v hlavním líčení, jakož i ve veřejném, vazebním a neveřejném zasedání smí soud přihlédnout jen k těm důkazům, které byly při tomto jednání provedeny. Zmíněné tři principy představují úvodní zásady dokazování v trestním řízení, tak jak jej zákonodárce prostřednictvím právních norem ukotvil v úvodních ustanoveních trestního řádu. Zákonodárce však v trestním řádu nepředkládá veškeré charakteristiky procesu dokazování, a tyto je nutné doplnit právní vědou a soudní judikaturou. Pojmy právní vědy v otázce dokazování nejsou však zákonodárcem do právního řádu přebírány zcela důsledně a v některých případech i sám zákonodárce pojmy právní vědy nikterak nerozlišuje. Cílem příspěvku je specifikace dokazování v trestním řízení výkladem charakteristických postupů a jednotlivých institutů dokazování v právu, jenž je doplněn výkladem právních norem a použitím institutů dokazování, jež jsou předkládány zákonodárcem v právu správním.

Trestného činu zneužití informace v obchodním styku se dopustí ten, kdo neoprávněně zveřejní, zpřístupní nebo sdělí třetí osobě informaci dosud nikoli veřejně přístupnou, jejíž zveřejnění je způsobilé podstatně ovlivnit rozhodování v obchodním styku, a způsobí tím větší škodu nebo jiný závažný následek nebo tím opatří sobě nebo jinému větší prospěch. Obdobná situace nastává v případě, kdy někdo neoprávněně užije informaci dosud nikoli veřejně přístupnou, kterou získal při výkonu svého zaměstnání, povolání, postavení, funkce nebo jinak a jejíž zveřejnění je způsobilé podstatně ovlivnit rozhodování v obchodním styku, tím, že uskuteční nebo dá podnět k uskutečnění smlouvy nebo operace v obchodním systému nebo na organizovaném trhu se zbožím, a způsobí tím větší škodu nebo jiný závažný následek nebo tím opatří sobě nebo jinému větší prospěch. Tento příspěvek je zaměřen na zneužití informace v obchodním styku, ke kterému může docházet při realizaci bankovních obchodů.