Suchergebnisse

V článku jsou prezentovány výsledky výzkumu, který zjišťuje vliv techniky hodu a trénovanosti jedince na forenzní hodnocení hodu břemenem. Za trénovaného jedince je pro účely této práce považována taková osoba, která sportuje alespoň třikrát týdně a v posledních dvou letech se zúčastnila některé z prestižních soutěží (například mistrovství republiky či světa, nebo jiné významné soutěže pro daný druh sportu). Pro dosažení cíle byly stanoveny tři hypotézy. V příspěvku jsou prezentovány konkrétní kinematické hodnoty hodu kamenem 0,5 kg a 1 kg. Prokázalo se, že trénovaní jedinci vykazují výrazně lepší výsledky než netrénovaní. Prokázala se při všech proměnných parametrech, tedy při všech typech vrhu i s oběma břemeny

V článku se autor zamýšlí nad pojmem individuální identifikace a snaží se o nový pohled na tento pojem. V článku je pojednáno o pravděpodobnostních závěrech znaleckých zkoumání. Při hodnocení závěrů znaleckého kriminalisticko-technického zkoumání se často řeší otázka kriminalistické identifikace a zejména stupeň pravděpodobnostních závěrů. V procesu dokazování se také často řeší otázka pravděpodobnosti objektu nebo vyjádření pravděpodobnosti uvažovaných verzí. Pravděpodobnostní vyjádření identifikace objektu je často nevyhnutelným stupněm poznání v kriminalistickém zkoumání.

Kriminalistická identifikace představuje proces ztotožňování objektů podle kriminalistických stop, cílem je identifikace objektu, který vytvořil kriminalistickou stopu. Autor se v článku zabývá vývojem názorů na pojem kriminalistické identifikace. Autor se zaměřuje na základní způsoby identifikačního zkoumání a rozšiřuje způsoby identifikačního zkoumání o pojem rekognice, identifikaci objektů podle paměťové stopy.

Shaken baby syndrome je nejčastěji způsoben prudkým třesením a cloumáním s kojencem
nebo malým dítětem, přičemž nezáleží na tom, za jakou část těla dítěte je cloumáno
a třeseno, za nohy, ruce, hrudník či ramena. Prudké třesení může mít za následek poškození
mozku (které vede až k mentální retardaci, poruchám řeči nebo učení), paralýzu, epileptické
záchvaty, ztrátu sluchu nebo dokonce smrt. Může také způsobit krvácení do mozku nebo
v okolí očí s následkem slepoty. V příspěvku jsou uvedeny výsledky experimentů, které
byly provedeny s biomechanickým modelem kojence. Autor uvádí hodnoty zrychlení
hlavy, které dosáhli probandi průměrné výkonnosti. Potvrdila se hypotéza, že třesením
v krátkém časovém úseku po dobu několika sekund je člověk schopen způsobit přetížení,
které dosahuje kritické hranice pro přežití při vnitřním poranění hlavy poškodit dítě.

V článku jsou popsány současné poznatky o kinematice pádu lidského těla z výšky
v případech aktivního skoku, strčení nebo spontánního pádu. Jsou prezentovány dostupné
literární údaje a výsledky z vlastní experimentální a znalecké praxe. Cílem pojednání
je zjištění maximálních hodnot skoku nebo pádu. Jsou analyzovány literární hodnoty
a uvedeny výsledky experimentů. Výsledky byly získány měřením při pádech dobrovolníků,
fgurantů při pádech do bazénu s vodou. Při biomechanickém hodnocení pádu těla z výšky
je nutné přihlížet k několika významným faktorům. Těmi jsou trénovanost jedince, pohlaví
a také na psychické složce, vnitřním rozhodnutí, zda jedinec vědomě skáče s maximálním
úsilím, nebo se jedná o náhlý pád nebo jen průměrný skok.

V článku jsou prezentovány možnosti predikce tělesné výšky osoby podle rozměrů nohy nebo parametrů chůze. Forenzní biomechanika umožňuje studovat především trasologické stopy lokomoce, které byly dosud v kriminalistice na okraji zájmu. Trasologické stopy bipedální lokomoce jsou typickým představitelem stop, které odrážejí funkční a dynamické vlastnosti působícího objektu a je možné z těchto stop dekódovat biomechanický obsah. Tělesná výška je jednou ze základních charakteristik, která slouží k identifikaci osoby. V článku jsou uvedeny vztahy pro predikci tělesné výšky z délky nohy nebo délky kroku a dvojkroku.

Text se zabývá rizikem pádů, zejména ze schodů, a jejich důsledky pro různé věkové skupiny. Zmiňuje příčiny pádů, jako je ztráta rovnováhy či vnější síla, a popisuje biomechanické a kriminalistické aspekty jejich analýzy. Dále se věnuje využití počítačové simulace v rekonstrukci pádů, poskytující přesnější analýzu a objasnění příčin. Příklady z praxe ilustrují, jak simulace pomáhá objasnit okolnosti a důsledky pádů.

Článek se zabývá přínosem akademických pracovníků VŠFS pro rozvoj kriminalistiky, forenzních disciplín a bezpečnostních věd. Pokrok je výrazný v posledních dvaceti letech. V článku jsou stručně shrnuty konkrétní literární a vědecké pokroky profesora Viktora Porady. Je považován za jednoho ze zakladatelů bezpečnostních věd. Výrazně přispěl k rozvoji teorie kriminalistiky a forenzní biomechaniky.

V článku je prezentován pohled na kriminalistickou stopu jak z hlediska české kriminalistiky, tak z hlediska vývoje v německé literatuře. Vývoj české a německé kriminalistiky se vyvíjel na společných základech, která byly položeny významným kriminologem a kriminalistou Hansem Grossem. V začátcích rozvoje kriminalistiky byly stopy chápány jako konkrétní projevy trestné činnosti, autoři se orientovali pouze na popis konkrétních druhů kriminalistických stop a způsoby jejich zajišťování. Podstatné rozpracování teorie kriminalistických stop se uskutečnilo až v pozdějších letech. Pojetí kriminalistické stopy je v článku porovnáno z pohledu současných kriminalistů teoretiků.

V článku autoři přibližují život významného patologa, jeho přínos pro zavedení kriminalisticko-praktické metody rekonstrukce. Kromě patologie se proslavil zavedením rekonstrukce v soudní síni. V článku jsou popsány významné kauzy Bernarda Spilsburyho a dále zavedení speciálního kufru pro ohledání mrtvoly. Autoři prezentují i některé kritické pohledy na práci tohoto patologa. V závěru analyzují významný přínos Bernarda Spilsburyho pro rozvoj patologie a kriminalistických metod v praxi.

Autoři se v článku zabívají opotřebováním obuvi a faktory ovlivňující vznik znaků, které jsou významné pro individuální identifikaci obuvi. Trasologická stopa v sobě nese velké množství informací a její zkoumání se orientuje nejen k určení druhové identifikace podle dezénu a velikosti, ale především na určení individuální identifikace podle individuálních znaků, které vznikly během výroby, používání nebo oprav. Autoři provedli experiment, při kterém si kladli za cíl zjistit, jak vysoká je míra pravděpodobnosti, že by při aktivním nošení obuvi po dobu deseti měsíců zcela vymizely, nebo se výrazně změnily individuální znaky.