Suchergebnisse

The book reconstructs how the normative yardsticks that underpinevaluations of international organizations have changed since 1970. Basedon in-depth case studies of normative change in five internationalorganizations over a period of five decades, the authors argue that, thesedays, international organizations confront a longer and moreheterogeneous list of normative expectations than in previous periods. Twochanges are particularly noteworthy. First, international organizations needto demonstrate not only what they do for their member states, but also forthe individuals in member states. Second, while international organizationscontinue to be evaluated in terms of what they achieve, they areincreasingly also measured by how they operate. As the case studies reveal,the more pluralist patchwork of legitimacy principles today's internationalorganizations confront has multiple origins. It includes the politicization ofexpanding international authority, but also a range of other driving forcessuch as individual leadership or normative path dependence. Despitevariation in the sources, however, the consequences of the normative shiftare similar. Notably, a longer and more heterogenous list of normativeexpectations renders the legitimation of international organizations morecomplex. Strikingly, then, at a time when many feel internationalcooperation is needed more than ever, legitimating the forms in which suchcooperation takes place has become most difficult. Internationalorganizations have come under pressure.

The phenomenal story of China's 'unprecedented disposition to engage theinternational legal order' has been primarily told and examined by politicalscientists and economists. Since China adopted its 'open door' policy in1978, which altered its development strategy from self-su!ciency to activeparticipation in the world market and aimed at attracting foreigninvestment to fuel its economic development, the underlying policy formobilizing inward foreign direct investment (IFDI) remains unchanged todate. With the 1997 launch of the 'Going Global' policy, an outward focusregarding foreign investment has been added, to circumvent trade barriersand improve the competitiveness of Chinese firms, typically its state-ownedenterprises (SOEs). In order to accommodate inward and outward FDI,China's participation in the international investment regime hasunderpinned its efforts to join multi-lateral investment-related legalinstruments and conclude international investment agreements (IIAs).China began by selectively concluding bilateral investment treaties (BITs)with developed countries (major capital exporting states to China at thattime), signing its first BIT with Sweden in 1982. Despite being a latecomer,over time China's experience and practice with the international investmentregime have allowed it to evolve towards liberalizing its IIAs regime andbalancing the duties and benefits associated with IIAs. The book spans abroad spectrum of China's contemporary international investment law andpolicy: domestic foreign investment law and reforms, tax policy, bilateralinvestment treaties, free trade agreements, G20 initiatives, the 'One BeltOne Road' initiative, international dispute resolution, and inter-regimecoordination.

Zastánci vystoupení Spojeného království (UK) z Evropské unie (EU) v kampani před referendem v roce 2016 tvrdili, že UK mimo Unii bude sjednávat obchodní dohody efektivněji a úspěšněji. S probíhajícím procesem vystoupení UK z EU však vyvstala otázka, kdy bude možné vytvořit samostatnou britskou obchodní politiku, protože v současnosti je obchodní politika výlučnou pravomocí EU. Zaměření tohoto příspěvku bude proto spočívat v posouzení současných a plánovaných obchodně-politických aktivit UK vůči třetím zemím a pokusu o nalezení řešení, které by vyhovovalo britským ambicím, aniž by nutně UK porušovalo závazky plynoucí z členství v EU. Příspěvek se zaměří nejdříve na právní rámec EU, konkrétně výlučnou povahu společné obchodní politiky v rozdělení pravomocí mezi Unii a členské státy, zásadu loajální spolupráce a její dopad na vnější vztahy a konečně na výstupový proces z Unie stanovený v čl. 50 Smlouvy o Evropské unii (SEU). Prostor bude také věnován prozkoumání možnosti, za které by UK bylo umožněno zahájit co nejdříve samostatná obchodní jednání a získat tak volnost ve sjednávání obchodních dohod.

This paper examines the impact of institutional flexibility and institutional quality and their interactions on economic performance. Studies show that while institutional quality reduces transaction market costs, this leads to an immediate but short-term growth in economic growth. On the contrary, the increase in institutional flexibility leads to a steady growth. This paper suggests that past institutional studies place too much emphasis on the stability of institutional settings. The aim of the research is to provide new insights on the issue of institutional flexibility and quality in terms of economic performance. The analytical part of research focuses on the characteristics of the EU states in the period 1996-2016. The results show significant effects of institutional flexibility and quality measures on economic performance. ; Tento článek zkoumá dopad institucionální flexibility a institucionální kvality a jejich vzájemné vlivu na hospodářskou výkonnost. Studie ukazují, že zatímco institucionální kvalita snižuje transakční náklady na trhu, vede to k okamžitému, ale krátkodobému růstu ekonomického růstu. Naopak zvýšení institucionální flexibility vede k trvalému růstu. Tento dokument naznačuje, že minulé institucionální studie kladou příliš velký důraz na stabilitu institucionálního prostředí. Cílem výzkumu je poskytnout nové poznatky o otázce institucionální flexibility a kvality z hlediska ekonomické výkonnosti. Analytická část výzkumu se zaměřuje na charakteristiku států EU v období 1996-2016. Výsledky ukazují na významné efekty institucionální flexibility a kvality na ekonomickou výkonnost.

In the September Scottish referendum of its separation from the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland, the majority of Scottish voters decided against these efforts. But in case of success, Scottish nationalists originally projected considerable military forces. A five-million nation should have had defence budget of 2.5 billion pounds a year, which is in fact roughly a double of the Czech defence budget! During subsequent ten years after independence, the new Scottish Government planned armed forces of 15,000 regular and another five thousand reserve personnel. The article focuses on this rather unknown dimension of Scottish independence debate.

This paper investigates the relationship between quality of government, R&D and innovation capacity and economic activity in European regions. We employ regional data (NUTS 1 and NUTS2) describing quality of government by European Quality Government Index (EQI) and regional human resources in science and technology (HRST) data as a proxy for stock of innovation skills in the economy. We find an overall linear positive and significant relation between levels of GDP per capita on the one hand, and HRST and quality of governance (EQI) on the other. We also identified three groups of European regions . There is no difference in GDP levels between the group of Northern European regions and the group of the Southern European regions given the levels of EQI and HRST. Conversely, the group of regions in new member states (NMS) is an important explanatory variable of GDP per capita in European regions, with significantly lower levels of GDP p.c. than the other two regions. We interpret these results by drawing from seminal contributions in the literature of economic growth. We particularly reflect upon how differently the relationship between democratic institutions, trust and corruption (Rothstein, 2011, Mauro, 2004, Acemoglu et al., 2001 and Acemoglu et al., 2002) on the one hand, and the role of stocks of skills for innovation and research on the other, may play out in these three regional clusters. ; Tento článek zkoumá vztah mezi kvalitou vlády, VaV a inovační kapacitou a ekonomickou činností v evropských regionech. Jako proxy pro zásoby inovačních dovedností v ekonomice využíváme regionální data (NUTS 1 a NUTS2) popisující kvalitu vlády podle evropského indexu kvality vlády (EQI) a regionální lidské zdroje ve vědě a technologii (HRST). Zjistili jsme celkově lineární pozitivní a významný vztah mezi úrovněmi HDP na obyvatele na jedné straně a HRST a kvalitou správy (EQI) na straně druhé. Také jsme identifikovali tři skupiny evropských regionů. Neexistuje žádný rozdíl v úrovních HDP mezi skupinou severoevropských regionů a skupinou jihoevropských regionů vzhledem k úrovním EQI a HRST. Naopak, skupina regionů v nových členských státech (NMS) je důležitou vysvětlující proměnnou HDP na obyvatele v evropských regionech, s výrazně nižší úrovní HDP p.c. než ostatní dva regiony. Tyto výsledky interpretujeme čerpáním z klíčových příspěvků v literatuře ekonomického růstu. Zaměřujeme se zejména na to, jak odlišně vztah mezi demokratickými institucemi, důvěrou a korupcí (Rothstein, 2011, Mauro, 2004, Acemoglu a kol., 2001 a Acemoglu a kol., 2002) na jedné straně a zásobami dovedností pro inovace a výzkum na druhé straně může hrát roli v těchto třech regionálních uskupeních.

This paper deals with the analysis of employment data of the 2008 economic crises. The analyses are done by using entropy measures that can help with predicting regional employment dynamics. Our finding suggests that the Shannon entropy and Tsallis entropy are significant predictor for the size of the employment downturn. The Rényi entropy is also useful predictor of the rate of employment downturn in recession phase. When the Shannon entropy was growing through the recovery phase before the crisis, regions experience a higher rate of employment decrease in the following recession period and high Shannon entropy infer the smaller employment downturn The results indicate the different role of the Tsallis entropy that plays a different role in comparison to Shannon entropy. The higher the Tsallis entropy, the more severally the region was affected. In conclusion, the use of entropic measures as resilience indicators in terms of regional policy is a significant predictor of regional resilience. ; Tento článek se zabývá analýzou údajů o zaměstnanosti v období hospodářské krize 2008. Analýzy jsou prováděny pomocí entropických měr, které mohou pomoci při předpovědi regionální dynamiky zaměstnanosti. Naše zjištění naznačují, že Shannon entropie a Tsallis entropie jsou významným prediktorem pro velikost poklesu zaměstnanosti. Rényi entropie je také užitečným prediktorem míry poklesu zaměstnanosti ve fázi recese. Když Shannon entropie roste ve fázi zotavení před krizí, regiony zaznamenávají vyšší míru poklesu zaměstnanosti v následujícím období recese a vysoká Shannon entropie naznačuje menší pokles zaměstnanosti. Tsallis entropie, která hraje jinou role ve srovnání s entropií Shannon. Čím vyšší je Tsallis entropie, tím více byla oblast postižena. Závěrem lze konstatovat, že využívání entropických měr jako indikátorů odolnosti z hlediska regionální politiky je významným prediktorem regionální odolnosti.