Suchergebnisse

Autor na půdorysu krátkého článku sleduje stoletou historii Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Přistupuje k ní jako právní historik, ale též jako pamětník – nejdříve student fakulty a pak s časovým odstupem akademický pracovník. Období od roku 1919 do roku 2019 rozdělil na střídající se dvaceti- a třicetiletá období, oddělená "devítkovými" roky, které v historii brněnské fakulty hrály klíčovou roli: 1939, 1969 a 1989. Vedle nutných základních "orientačních" informací v rámci nich připomíná ty stránky fakultní historie, které jsou méně známé nebo z jeho pohledu vnímané příliš jednostranně či jinak zkresleně.

Jako východisko článek shrnuje dosavadní informace o ústavních návrzích, resp. o konceptech budoucího ústavního uspořádání českých zemí a Slovenska, vzniklých v roce 1917. Návrhy se zrodily v českém prostředí a rozváděly zásady státoprávního prohlášení z 30. května 1917. Vycházely tedy z předpokladu, že habsburská monarchie bude v reorganizované podobě zachována a že se v rámci ní vytvoří dílčí útvar spojující české země a Slovensko. Anonymně je vypracovali členové skupiny expertů, vzniklé zřejmě z iniciativy Antonína Švehly. Jednotlivé návrhy byly po vzniku republiky publikovány, avšak jejich autoři, s výjimkou Františka Weyra, zůstali neznámi. Autor článku na základě archívních materiálů přináší některé nové poznatky do záhady kolem jejich autorství. Ty doplňuji, potvrzují, ale i zpochybňují dílčí závěry, učiněné zejména Martinem Kučerou, který se těmito návrhy důkladně zabýval naposled.