Suchergebnisse

Intro -- Obsah -- Úvod -- 1. Ústřední otázka a faktory ovlivňující diskusi o ní: perspektiva ideová -- 2. Jazyková kultura a teorie jazykové kultury: perspektiva terminologická -- 3. Co existuje v předmětné oblastilingvistiky? -- 4. Koncept sdílených znalostí -- 5. Normativní "tlak" a zdroje/příčiny existence fenoménu jazykové správnosti -- 6. Kritérium jazykové správnosti -- 7. Předmětná oblast teorie jazykové správnosti: obecné vymezení a definice: norma, úzus, kodifikace -- 8. Předmětná oblast teorie jazykové správnosti: konkrétnější obrysy, jazyková změna, jasné a nejasné případy -- 9. Nenulová reakce a sankce -- 10. Nabývání pravidel a jejich rekonstituce -- 11. Řečové společenství, kritérium otevřenosti interakce -- 12. Pravidla vs. úzus -- 13. Pravidla vs. věty o pravidlech (kodexy) -- Místo závěru: Úkoly, které čekají -- Literatura -- Příloha: Hierarchie přesvědčení -- Jmenný rejstřík -- Věcný rejstřík -- Resumé/Summary.

Obálka; Obsah; Předmluva; Úvod; Kapitola první Osvícenská politika; Kapitola druhá Klasický utilitarismus; Kapitola třetí Spojení práv a užitečnosti; Kapitola čtvrtá Kapitola čtvrtá Marxismus; Kapitola pátá Společenská smlouva; Kapitola šestá Antiosvícenská politika; Kapitola sedmá Demokracie; Kapitola osmá Demokracie zralého osvícenství; Doslov Tři poznámky k Shapirově teorii demokracie; Poznámky; Rejstřík.

5.1 Jazyk5.2 Člověk jako nástroj šíleného dění světa; 5.3 Nadčlověk?; 6. Setkání s Guattarim; 6.1 Raný Deleuze; 6.2 Námitky; 6.3 Setkání s Guattarim; 6.4 Anti-Oidipus; 7. Tisíc plošin; 7.1 Mezi Anti-Oidipem a Tisíci plošinami; 7.2 Teorie multiplicit; 7.3 Rovina konzistence; 7.4 Uspořádání; 7.5 Schizoanalýza: tři linie; 8. Umění; 8.1 Po Tisíci plošinách; 8.2 Filosofie, věda a umění: boj proti mínění; 8.3 Umění; 9. Deleuze a my; 9.1 Etika imanence; 9.2 (Deleuzův) proces subjektivace; 9.3 Deleuze a my: závěrečná dezinterpretace; 9.4 Fenomenologovo stávání-se-Deleuzem; Závěrem; Poděkování

Další Gessenovy studieShrnutí; Filosofie dějin Lva Gumiljova (Jiří Šmejkal); Život adílo; Zdroje Gumiljovovy filosofie; Etnikum vGumiljovově teoretické koncepci; Pojem etnikum; Formy etnických kontaktů; Etnikum akrajina; Etnická hierarchie; Komplementarita; Teorie etnogeneze apasionarity; Faktor X; Pasionarita; Role pasionátů vprocesu etnogeneze; Životní cyklus etnik; Shrnutí; Závěr; Literatura; Резюме; Summary; Jmenný rejstřík

The article deals with the idea of Central Europe and aims to identify common developmental tendencies of the region in the medieval period and early modern age. The author emphasizes the advantages of the comparative approach primarily in the case of the medieval and early modern Polish, Czech and Hungarian states. Alongside common developmental tendencies the author emphasizes also important differences which cast doubt on the very idea of Central Europe.

The foreign policy of the European Union is usually perceived as being significantly different from the common conception of modern foreign policy of sovereign nation states. In this article we will construct two models of foreign policy & confront them with current EU external relations. Firstly we shall look at the modern foreign policy model based on a neorealist approach. Secondly we shall examine its post-modern alternative that draws its inspiration from the post-structuralism of Jacques Derrida. The comparison is focused on three dimensions: the actor representing the foreign policy; his primary goal; & the key principles invoked in interactions with other actors. We conclude that the EU foreign policy cannot be sufficiently explained by neither of the two models. The large gap between the two models could probably be filled by the third, liberal model of foreign policy. Adapted from the source document.

A review essay on a book by Adam Swift, Politicka filozofie: zakladni otazky moderni politologie ([Political Philosophy: Basic Issues of Modern Politology] Prague, Czech Republic: Portal, 2005). References.

The article deals with the conception of cleavages & the prerequisites and/or possibilities for its application in the study of modern collective action. First, a brief history of the concept is introduced & some of its key later interpretations & elaborations are used to clarify the original theories of social divides & political conflicts, & to explore their structure, character & actors in more detail. On the grounds of these suggestions, the article reviews the cleavage "freezing" thesis & discusses the processes of transformation of modern cleavages, as well as the rise of "new politics" & "new social movements." Finally, a model of cleavage hybridization is proposed in order to explain the character, political context & history of some major present-day social movements. Adapted from the source document.