Suchergebnisse

2.6 ShrnutíCvičení; Kapitola 3 Presupozice; 3.1 Projevy presupozice; 3.2 Vlastnosti presupozice; 3.3 Analýzy; 3.4 Shrnutí; Cvičení; Kapitola 4 Řečové akty; 4.1 Performativy versus konstativy; 4.2 Austinovy podmínky úspěšnosti performativů; 4.3 Lokuční, ilokuční a perlokuční akty; 4.4 Searlovy podmínky úspěšnosti řečových aktů; 4.5 Searlova typologie řečových aktů; 4.6 Nepřímé řečové akty; 4.7 Řečové akty a kultura; 4.8 Shrnutí; Cvičení; Kapitola 5 Deixe; 5.1 Předběžné poznámky; 5.2 Základní kategorie deixe; 5.3 Další kategorie deixe; 5.4 Shrnutí; Cvičení; Kapitola 6 Reference

Obálka; Obsah; Poděkování; Kapitola 1: Deník "vlastního Boha": Etty Hillesum; Kapitola 2: Návrat bohů a krize evropské moderny; Kapitola 3: Tolerance a násilí: dvě tváře náboženství; Kapitola 4: Hereze neboli vynález "vlastního Boha"; Kapitola 5: Lest vedlejších důsledků: pět modelů zcivilizování konfliktů světových náboženství; Kapitola 6: Mír namísto pravdy? Možná budoucnost náboženství ve světové rizikové společnosti; Doslov k českému vydání: Moc bezmocného Boha

This article centres around the Czechoslovakian perception of holiday travel to
Yugoslavia in the 1920s with particular attention to the typology of Czech tourists. It has been
shown that travel to Yugoslavia was very popular among the middle classes who had enough
time and money. The wealthier classes preferred France. The main selling points travel agents
and hotel owners used to promote travel to Yugoslavia were affordability, service targeted to
Czechs and Pan-slavism. The idea of a mutual Slavonic tradition had been in existence since the
19th century. Evidence would seem to show that the most significant factor for repeat travel was
affordability. Conservative Czech tourists remained loyal guests of Yugoslavia during the 1920s
and 1930s.