Suchergebnisse

This paper aims at defining the concept of "geopolitical space of the geopolitics of the Sea" and it analyses the way it is constructed. Given that the notion of geopolitical space in the general sense has been largely neglected in contemporary geopolitical theory, this is not a simple task. The paper deals with a physical space of the World Sea and utilizes the theory of modern human geography in which space is understood as a product of human activity. We argue that there is a significant connection between geopolitics of the Sea and the academic discipline of the International Law of the Sea. This link is taken as the basis for the discussion regarding geopolitical space, which encompasses three teleological elements: the fulfillment of the paper's main objective; the argument regarding the connection of Geopolitics of the Sea with the International Law; and, finally, presenting the political science context of the codification of the modern International Law of the Sea. By using earlier studies, the paper analyses the geopolitical space through ideas of construction within dichotomy, as well as through the process of establishing a community within the international framework. The paper also offers our own theory according to which the geopolitical space is the space of manifestation of geopolitical phenomena. ; Temeljni je cilj rada prikazati na koji način nastaje i šta zapravo jeste "geopolitički prostor geopolitike mora". Argumentacija nije bila jednostavna jer je geopolitički prostor kao pojam u općem smislu zanemaren u recentnoj geopolitičkoj teoriji. U diskusiji smo se bavili fizičkim prostorom Svjetskog mora te koristili teorijom suvremene humanističke geografije u kojoj je prostor proizvod društvene djelatnosti. Iznijeli smo stav da je geopolitika mora posebno disciplinarno povezana s međunarodnim pravom mora. To smo, dalje, iskoristili kao poligon za raspravu o geopolitičkom prostoru, i to s tri teleološka elementa: ispunjenje osnovnog cilja rada; argumentacija veze s pravom; te prikaz politološkog konteksta procesa kodifikacije suvremenog međunarodnog prava mora. Geopolitički prostor smo ispitali kroz postojeće ideje konstrukcije unutar dihotomije, te pri uspostavi zajednice u međunarodnom okviru. Ponudili smo i vlastitu teoriju po kojoj je geopolitički prostor prostor manifestacije geopolitičkih fenomena.

Obálka -- Obsah -- Úvodem -- I. Hrozby a výzvy pro zajišťování bezpečnosti -- 1. Globalizace nejistoty (Jarmil Valášek, František Paulus) -- 2. Limity, dilemata a výzvy evropské bezpečnosti a obrany v čase nejistoty (Miloš Balabán) -- 3. Vnitřní bezpečnost v globalizovaném světě (Oldřich Krulík, Martin Linhart) -- II. Strategie, koncepce a regulace bezpečnostní politiky -- 4. Zákonodárná a výkonná moc: legitimita a legislativa bezpečnostního systému (František Vavera) -- 5. Bezpečnostní systém: optimalizace, nebo nová koncepce? (Antonín Rašek, Vladimír Krulík) -- 6. Schopnost prosazení bezpečnostní politiky: bez plánování není řízení? (Bohuslav Pernica) -- 7. Řízení bezpečnostní a obranné politiky: vítězství byrokracie? (Jan Ludvík) -- 8. Silová ministerstva: konkurence, nebo spolupráce? (Bohuslav Pernica) -- III. Zdrojové limity bezpečnostní politiky -- 9. Lidské zdroje: výzva demografického stárnutí (Martina Šimková) -- 10. Profesionálové: kvantita, kvalita a příprava (Bohuslav Pernica, Jaromír Zůna) -- 11. Profesionalizace ozbrojených sil České republiky: úspěch, nebo neúspěch? (Vladimír Karaffa) -- 12. Financování obrany a bezpečnosti: konec české cesty? (Bohuslav Pernica) -- 13. Občané v bezpečnostním systému: dobrovolnictví a občanská participace v prostoru mezi státem a trhem (Libor Stejskal) -- Závěr -- Summary -- Literatura -- Autorský kolektiv

Představy o "Americe" a znalosti o ní tvoří tematické pole, které se do značné míry dotýká sebepojetí dnešních evropských společností – a tedy i německé a české. Z politického hlediska je to dáno jednak významem USA ve dvacátém století, především jako největší západní vítězné mocnosti ve druhé světové válce, a jednak jejich rolí vedoucí mocnosti západní aliance v konfliktu mezi Východem a Západem. Zde ovlivňovala "Amerika" celé generace jako (demokratický) vzor i jako obraz nepřítele, v některých případech – jako u západoněmecké levice – obojí dohromady: nespoutaný kapitalismus a hnutí za občanská práva šedesátých let zde byly dvě strany téže mince. Přinejmenším stejně významný byl vliv USA v populární kultuře, zejména v oblasti módy, hudby a filmového průmyslu. Zde fascinoval (a stále fascinuje) lidi napříč hranicemi a politickými tábory. "Amerika" tak byla a je jednou z nejsilnějších projekčních ploch evropských společností. Vlastní touhy, naděje, ale i kritika a nejistota se daly výborně zpracovat skrz vnímání, diskuse a reflexe obrazů a poznatků o Americe. V neposlední řadě i vědomí o sobě samém, protože obraz vlastní konstrukce identity se (přinejmenším u části společnosti) zostřoval při pohledu na americké "přátele", resp. "nepřátele" na druhé straně Atlantiku. Geograficky vzdálené Spojené státy byly pro mnoho lidí v Evropě velmi blízké – dokonce i pro ty, kteří tam nikdy nebyli. Téměř každý měl nějakou představu o této zemi, jeho krajině a lidech. Dalším výmluvným svědectvím již z doby před rokem 1900 jsou velké vlny emigrace do zámoří – zejména do USA, které lidem žijícím v Evropě dodávaly silnou imaginační sílu a představovaly naději na snesitelnější život. Vidina útěku před bídou, nedostatkem práce a příležitostí doma byla pro mnohé silnější než strach z nebezpečné plavby do neznáma. Smíšená česko-německá komise pro učebnice dějepisu se proto dva roky po Trumpově zvolení ujala této tematické oblasti obrazů a znalostí o Americe: Ve dnech 15. až 17. listopadu 2018 uspořádala v saském Bad Schandau konferenci k učebnicím na téma "Znalosti o Americe a obrazy Ameriky. Transatlantické vztahy v učebnicích a populární kultuře v Německu a České republice". Konferenční příspěvky předložené v tomto sborníku tak nejen ukazují, jak mocnou projekční plochou USA stále ještě jsou, ale také jasně dokládají, že vedle nebo spíš společně se silným vlivem mimoškolních médií poskytují školní učebnice hlubší vhled do řádu a správy vědění a jeho historicky a sociálně-politicky podmíněných změn.