Suchergebnisse

"Česká menšina žije na území dnešního Chorvatska už více než dvě stě let, přesto je stále vitální a odolává asimilaci. Co ji odlišuje od jiných menšin? Co způsobilo, že ani po tak dlouhé době nedošlo k asimilaci jejích příslušníků s majoritním obyvatelstvem? Protože za jeden ze základních rysů identity jedince i skupiny bývá označován jazyk, do jaké míry je pro krajany při vnímání vlastní identity důležitá čeština? Zamýšlejí se nad svým životem mezi dvěma či více jazyky, nad výhodami i nevýhodami vícejazyčného prostředí? Na základě čeho se rozhodují, který z jazyků užít v které situaci? A jaký mají ke "svým" jazykům vztah? Publikace představuje českou menšinu v Chorvatsku v hlavních aspektech (dějiny, sociální status, jazyková situace). Současně se na základě výzkumu jazykových biografií snaží zodpovědět alespoň některé z položených otázek a přispět tak k poznání jazykového chování české minority v daném regionu. Sleduje jazykové procesy probíhající v krajanských rodinách a identifikuje faktory působící ve prospěch udržení menšinového jazyka, zároveň však v neprospěch asimilace."--

Zbornik radova "Politike polarizacije i kulturni rat u Hrvatskoj" obrađuje znanstveno izuzetno relevantnu temu: društvenu polarizaciju, tj. pojavu društvenih rascjepa i društvenih konflikta koji postaju previše intenzivni i stoga društveno disfunkcionalni. Zbornik donosi niz konceptualno, područno, metodološki i empirijski vrijednih uvida o fenomenu društvene polarizacije. Ivan Burić, Fakultet hrvatskih studija, Sveučilišta u Zagrebu.

Višegodišnje iskustvo s radničkim samoupravljanjem u socijalističkoj je Jugoslaviji utjecalo na razvoj društvenog samoupravljanja na adresi stanovanja. Okvir za taj proces bile su mjesne zajednice, 1963. uvedene kao mogućnost, a 1974. kao obaveza. Bile su samoupravno-teritorijalni oblik okupljanja radnih ljudi i građana, birača i potrošača u njihovo slobodno vrijeme i u njihovu susjedstvu.