Search results

Text reflektuje úlohu vysokých škol ve společenských změnách, konkrétně v procesech transformace společnosti k udržitelnému rozvoji. Vychází z dokumentu Úmluva o vysokoškolském vzdělávání pro udržitelný rozvoj, který vznikl a byl představen u příležitosti konference Rio+20 v roce 2012 a který předkládá vizi celkové proměny univerzit související s celospolečenskými požadavky na udržitelné vzdělávání ‑ zahrnuje všechny aspekty života vysokoškolských institucí (výuku, správu, vzdělávací politiku). V tomto rámci autoři ukazují hlavní, v současné době probíhající změny ve vysokoškolském vzdělávání, a to v šesti okruzích, které zahrnují: hodnotové předpoklady akce, holistický přístup, změny v nakládání se znalostmi, důraz na procesy učení a na kompetence (jejichž význam mezi vzdělávacími cíli roste), a způsoby hodnocení kvality procesu a výsledku učení. Rekapitulují dopad těchto trendů v českém vzdělávacím prostředí i možnosti budoucího vývoje; ukazují, jak reálně probíhající změny souvisí s proměnou vědeckých paradigmat i vzdělávacích teorií. Navrhují popsat tento vývoj jako proměnu vzdělávacího žánru, tedy především s ohledem na to, jak jsou poznatky komunikovány, jak se proměňuje způsob jejich přenosu či sdílení ve vzdělávacím procesu. Ukazují, s jakými novými charakteristikami tohoto procesu bude postupně nutno počítat, a nabízejí možná budoucí výzkumná témata s tím související. ; This paper reflects on the role of universities in social changes, particularly in processes of societal transformation towards sustainable development. It is based on the document Peoples' Sustainability Treaty on Higher Education Towards Sustainable Development, produced for and introduced on the occasion of the Rio+20 Conference in 2012, which presents a vision for an overall transformation of universities related to the society-wide requirement for sustainable education involving every aspect of higher education institutions (curricula and teaching, campus operations, community engagement, cultural change). Within this framework, the authors demonstrate the main changes currently underway in higher education within six spheres that include: value-based preconditions for action, a holistic approach, knowledge management, an emphasis on learning processes and competencies (the importance of which is growing among education objectives), and methods of evaluating quality of learning process and learning outcomes . They recapitulate the impact of these trends within the Czech education environment and opportunities for future development; they show how real world changes in progress are related to the transformation of both scientific paradigms and education theories. They propose describing this development as a change of education genre, primarily with respect to how knowledge is communicated. They show what new processes in education will gradually have to be taken into account, and offer potential future research topics related to these.

Článek prezentuje výsledky kvalitativního výzkumu realizovaného mezi českými organizacemi nabízejícími programy environmentální výchovy a orgány veřejné správy, které tyto programy finančně podporují. V rámci výzkumu byly řešeny tři základní výzkumné otázky: jaké evaluační strategie organizace používají? Jak tyto strategie souvisí s metodikou realizovaných programů, resp. do jaké míry odpovídají programy hodnocených organizací požadavkům na efektivní environmentální výchovu? Do jaké míry vycházejí orgány veřejné správy při finanční podpoře těchto programů z jejich skutečné efektivity? Výzkum prokázal poměrně malé zastoupení evaluačních strategií přinášejících relevantní informace o efektivitě programu, metodické nedostatky ve většině hodnocených programů a nedostatečnou schopnost orgánů veřejné správy formulovat a vyhodnocovat požadavky na efektivitu podporovaných programů. ; The article presents the results of qualitative research that has been undertaken among Czech environmental education centres, and regional and municipal government institutions providing financial support in this area. Three research questions were discussed: what evaluation strategies are used by the organisations? How are the strategies connected with the methodology of the programmes, or how do the programmes correspond with the standards for effective environmental education? How important is the real effectiveness of the programmes for a local government's decision regarding their financial support? The research proved that few organisations use evaluation strategies that provide relevant information about programme effectiveness, there are methodological weaknesses in the majority of analysed programmes, and local government institutions do not have and do not demand relevant information about the effectiveness of supported programmes.