Search results

Text reflektuje úlohu vysokých škol ve společenských změnách, konkrétně v procesech transformace společnosti k udržitelnému rozvoji. Vychází z dokumentu Úmluva o vysokoškolském vzdělávání pro udržitelný rozvoj, který vznikl a byl představen u příležitosti konference Rio+20 v roce 2012 a který předkládá vizi celkové proměny univerzit související s celospolečenskými požadavky na udržitelné vzdělávání ‑ zahrnuje všechny aspekty života vysokoškolských institucí (výuku, správu, vzdělávací politiku). V tomto rámci autoři ukazují hlavní, v současné době probíhající změny ve vysokoškolském vzdělávání, a to v šesti okruzích, které zahrnují: hodnotové předpoklady akce, holistický přístup, změny v nakládání se znalostmi, důraz na procesy učení a na kompetence (jejichž význam mezi vzdělávacími cíli roste), a způsoby hodnocení kvality procesu a výsledku učení. Rekapitulují dopad těchto trendů v českém vzdělávacím prostředí i možnosti budoucího vývoje; ukazují, jak reálně probíhající změny souvisí s proměnou vědeckých paradigmat i vzdělávacích teorií. Navrhují popsat tento vývoj jako proměnu vzdělávacího žánru, tedy především s ohledem na to, jak jsou poznatky komunikovány, jak se proměňuje způsob jejich přenosu či sdílení ve vzdělávacím procesu. Ukazují, s jakými novými charakteristikami tohoto procesu bude postupně nutno počítat, a nabízejí možná budoucí výzkumná témata s tím související. ; This paper reflects on the role of universities in social changes, particularly in processes of societal transformation towards sustainable development. It is based on the document Peoples' Sustainability Treaty on Higher Education Towards Sustainable Development, produced for and introduced on the occasion of the Rio+20 Conference in 2012, which presents a vision for an overall transformation of universities related to the society-wide requirement for sustainable education involving every aspect of higher education institutions (curricula and teaching, campus operations, community engagement, cultural change). Within this framework, the authors demonstrate the main changes currently underway in higher education within six spheres that include: value-based preconditions for action, a holistic approach, knowledge management, an emphasis on learning processes and competencies (the importance of which is growing among education objectives), and methods of evaluating quality of learning process and learning outcomes . They recapitulate the impact of these trends within the Czech education environment and opportunities for future development; they show how real world changes in progress are related to the transformation of both scientific paradigms and education theories. They propose describing this development as a change of education genre, primarily with respect to how knowledge is communicated. They show what new processes in education will gradually have to be taken into account, and offer potential future research topics related to these.

Numerous Czech studies have been conducted on how the education system reproduces inequalities. While most of them have dealt with the reproduction of class inequalities, relatively few have focused on the reproduction of gender inequalities. In this article, the authors apply a conceptual understanding of the category of gender to research on education, an approach that avoids both universalising the category of woman, as well as the opposite extreme of individualisation. We claim that female students, even though they differ among themselves in various social and personal ways, are serialised as women by institutions in the education system. They are expected to perform differently, with different motivations, their performance is valued differently and they are expected to follow different professions than male students. The paper focuses in detail on the gendered nature of educational institutions, both in terms of the gender segregation of fi elds and levels of study, as well as in terms of the importance of the interaction that occurs during the processes of teaching and ascribing value and significance to the performance of male and female students. The authors argue that education, generally expected to function as a social ladder and a route to better-paid jobs in the labour market, serves men and women in segregated ways.