Search results

Obálka -- Obsah -- Úvodem -- I. Hrozby a výzvy pro zajišťování bezpečnosti -- 1. Globalizace nejistoty (Jarmil Valášek, František Paulus) -- 2. Limity, dilemata a výzvy evropské bezpečnosti a obrany v čase nejistoty (Miloš Balabán) -- 3. Vnitřní bezpečnost v globalizovaném světě (Oldřich Krulík, Martin Linhart) -- II. Strategie, koncepce a regulace bezpečnostní politiky -- 4. Zákonodárná a výkonná moc: legitimita a legislativa bezpečnostního systému (František Vavera) -- 5. Bezpečnostní systém: optimalizace, nebo nová koncepce? (Antonín Rašek, Vladimír Krulík) -- 6. Schopnost prosazení bezpečnostní politiky: bez plánování není řízení? (Bohuslav Pernica) -- 7. Řízení bezpečnostní a obranné politiky: vítězství byrokracie? (Jan Ludvík) -- 8. Silová ministerstva: konkurence, nebo spolupráce? (Bohuslav Pernica) -- III. Zdrojové limity bezpečnostní politiky -- 9. Lidské zdroje: výzva demografického stárnutí (Martina Šimková) -- 10. Profesionálové: kvantita, kvalita a příprava (Bohuslav Pernica, Jaromír Zůna) -- 11. Profesionalizace ozbrojených sil České republiky: úspěch, nebo neúspěch? (Vladimír Karaffa) -- 12. Financování obrany a bezpečnosti: konec české cesty? (Bohuslav Pernica) -- 13. Občané v bezpečnostním systému: dobrovolnictví a občanská participace v prostoru mezi státem a trhem (Libor Stejskal) -- Závěr -- Summary -- Literatura -- Autorský kolektiv

Představy o "Americe" a znalosti o ní tvoří tematické pole, které se do značné míry dotýká sebepojetí dnešních evropských společností – a tedy i německé a české. Z politického hlediska je to dáno jednak významem USA ve dvacátém století, především jako největší západní vítězné mocnosti ve druhé světové válce, a jednak jejich rolí vedoucí mocnosti západní aliance v konfliktu mezi Východem a Západem. Zde ovlivňovala "Amerika" celé generace jako (demokratický) vzor i jako obraz nepřítele, v některých případech – jako u západoněmecké levice – obojí dohromady: nespoutaný kapitalismus a hnutí za občanská práva šedesátých let zde byly dvě strany téže mince. Přinejmenším stejně významný byl vliv USA v populární kultuře, zejména v oblasti módy, hudby a filmového průmyslu. Zde fascinoval (a stále fascinuje) lidi napříč hranicemi a politickými tábory. "Amerika" tak byla a je jednou z nejsilnějších projekčních ploch evropských společností. Vlastní touhy, naděje, ale i kritika a nejistota se daly výborně zpracovat skrz vnímání, diskuse a reflexe obrazů a poznatků o Americe. V neposlední řadě i vědomí o sobě samém, protože obraz vlastní konstrukce identity se (přinejmenším u části společnosti) zostřoval při pohledu na americké "přátele", resp. "nepřátele" na druhé straně Atlantiku. Geograficky vzdálené Spojené státy byly pro mnoho lidí v Evropě velmi blízké – dokonce i pro ty, kteří tam nikdy nebyli. Téměř každý měl nějakou představu o této zemi, jeho krajině a lidech. Dalším výmluvným svědectvím již z doby před rokem 1900 jsou velké vlny emigrace do zámoří – zejména do USA, které lidem žijícím v Evropě dodávaly silnou imaginační sílu a představovaly naději na snesitelnější život. Vidina útěku před bídou, nedostatkem práce a příležitostí doma byla pro mnohé silnější než strach z nebezpečné plavby do neznáma. Smíšená česko-německá komise pro učebnice dějepisu se proto dva roky po Trumpově zvolení ujala této tematické oblasti obrazů a znalostí o Americe: Ve dnech 15. až 17. listopadu 2018 uspořádala v saském Bad Schandau konferenci k učebnicím na téma "Znalosti o Americe a obrazy Ameriky. Transatlantické vztahy v učebnicích a populární kultuře v Německu a České republice". Konferenční příspěvky předložené v tomto sborníku tak nejen ukazují, jak mocnou projekční plochou USA stále ještě jsou, ale také jasně dokládají, že vedle nebo spíš společně se silným vlivem mimoškolních médií poskytují školní učebnice hlubší vhled do řádu a správy vědění a jeho historicky a sociálně-politicky podmíněných změn.