Search results

Hlavním cílem tohoto příspěvku je téma vzdělávání dospělých osob pravomocně odsouzených k nepodmíněnému trestu odnětí svobody 2 v oblasti ICT 3 a jeho finanční dopady na veřejné finance, zejména na politiku zaměstnanosti a možnosti úspor v této oblasti. Opírá se o data získaná z kvantitativního průzkumu, který probíhal ve druhém pololetí roku 2019 ve dvanácti českých věznicích určených k výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody osob plnoletých, pravomocně odsouzených a v prvním pololetí roku 2021 v deseti českých věznicích určených k výkonu trestu odnětí svobody osob plnoletých, pravomocně odsouzených. Výzkumný vzorek čítá celkem 999 osob, z čehož tvoří 748 osob muži a 251 ženy. Dále jsou využity veřejně dostupná data z Eurostatu, Vězeňské služby České republiky, Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky (MPSV ČR) a Českého statistického úřadu. K výpočtům a statistickým modelacím byl použit program Gretl. Výsledky lze využít ve veřejné sféře k přípravě vzdělávacích programů ve věznicích. MPSV ČR je může využít v rámci politiky zaměstnanosti, Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy České republiky prostřednictvím vzdělávacích institucí sloužících ke vzdělávání vězňů. Výsledky lze využít také v komerčním sektoru, a to v případě dodávek ICT, hardwaru a softwaru do věznic.

Cílem příspěvku je představení souvislostí mezi vzděláváním osob plnoletých a pravomocně odsouzených k výkonu trestu odnětí svobody2 v oblasti ICT3 a využitím nabytých znalostí u těchto osob po jejich propuštění na svobodu s dopadem na finanční aspekt v rámci politiky zaměstnanosti. Příspěvek obsahuje data získaná z rozsáhlého kvantitativního průzkumu, který byl prováděn ve dvanácti českých věznicích, určených k výkonu trestu odnětí svobody osob plnoletých a pravomocně odsouzených, na podzim roku 2019. Výzkumný vzorek čítá 548 respondentů, z čehož tvoří 448 osob muži a 100 osob ženy. Součástí průzkumu byly otázky vztahující se k využívání informačních a komunikačních technologií – ICT – při páchání trestné činnosti. Data publikovaná v tomto příspěvku doposud nebyla uceleně veřejně prezentována.

Článek se zabývá aspekty, které by mohly přispět k tomu, aby osoby po výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody byly snadněji začlenitelné do běžného života a měly tak příležitost se zapojit do pracovního procesu. V době, kdy je na trhu práce nedostatek pracovní síly, a to zejména v industriálním sektoru, se nabízí řešení v podobě vyššího zapojení do dané pracovní oblasti osoby propuštěné na svobodu z výkonu trestu nepodmíněného odnětí svobody. Takto by se nabízelo řešení situace pro zaměstnavatele, ale i pro osoby po výkonu trestu, které se snaží o opětovné začlenění do společnosti. Rovněž otázka zaměstnávání osob propuštěných z výkonu trestu s sebou nese problémy. Jen málo firem je ochotno osoby z výkonu trestu zaměstnat. Přesto se nabízí řešení, a to propojením aspektu sociálního a ekonomického. Pokud by byl systém nastaven efektivně, došlo by k výrazným úsporám v oblasti veřejných financí, zejména v oblasti nezaměstnanosti. Problematika v článku není pojata pouze v prostředí České republiky, ale zabývá se přístupy v zemích EU. Článek pojímá ucelený přehled moderního pojetí současného Evropského vězeňství i s jeho finančními aspekty v jednotlivých zemích, kalkulaci vzájemných vztahů mezi uvězněním a opětovným pácháním trestné činnosti a porovnání odlišných přístupů k vězeňství, nákladů a úspěchů rehabilitačních programů.

V článku je prezentován pohled na kriminalistickou stopu jak z hlediska české kriminalistiky, tak z hlediska vývoje v německé literatuře. Vývoj české a německé kriminalistiky se vyvíjel na společných základech, která byly položeny významným kriminologem a kriminalistou Hansem Grossem. V začátcích rozvoje kriminalistiky byly stopy chápány jako konkrétní projevy trestné činnosti, autoři se orientovali pouze na popis konkrétních druhů kriminalistických stop a způsoby jejich zajišťování. Podstatné rozpracování teorie kriminalistických stop se uskutečnilo až v pozdějších letech. Pojetí kriminalistické stopy je v článku porovnáno z pohledu současných kriminalistů teoretiků.