Search results

Fragmentation is currently discussed mainly in the context of international law; this book shows that the complexity of regulations and multiplicity of institutions in a non-hierarchical order lead to fragmentation in national legal systems as well as in international law. However, the aim of the book is not merely to describe contemporary fragmented law, but rather to offer arguments for strengthening the systemic character of law. The book explores methods of pro-systemic interpretation, the principle of proportionality, legal pluralism, and these analyses result in the conception of normative coherentism. While the vast majority of scholarship associates coherentism with epistemological issues, such as the coherence theory of truth, this work emphasises the importance of an approach to law that focuses on the underlying principles and doctrines that form its foundations, as well as the connections between the various elements of the legal system that need to be discovered through the doctrinal study of law. The axiological, not axiomatic, nature of law, complexity theory and common foundations of simultaneously applicable legal systems are described as the basic premises of normative coherentism. The author outlines manifestations of normative coherentism in various processes in law, especially in law- and decision-making

O principu proporcionality se právem hovoří jako o klíčovém argumentu při přezkumu ústavnosti zásahu do základních práv. Nedávné události v souvislosti s epidemií nemoci COVID-19 ukázaly, že zásahy do základních práv mohou být dlouhodobé, citelné a značně omezující v porovnání s předchozí praxí. Základní tezí tohoto příspěvku je zdůvodnění potřeby argumentace proporcionalitou při přezkumu ústavnosti opatření přijímaných ve výjimečných stavech. Mimo jiné je argumentováno, že požadavek proporcionality jakožto univerzálního kritéria přezkumu ústavnosti posiluje koherenci práva, a tím i předvídatelnost rozhodnutí týkajících se omezení práv, která není v době výjimečného stavu nižší než mimo něj. Příspěvek rovněž naznačuje specifika aplikace principu proporcionality ve vztahu k opatřením přijatým ve výjimečných stavech, konkrétně zvýšenou míru nejistoty, potřebu zvýšené míry zdrženlivosti, jakož i otázky argumentačního břemene při argumentaci proporcionalitou.

Článek analyzuje horizontální působení základních práv na základě strukturální analýzy souboru hodnot a systémových, případně protisystémových elementů v právu. Dotýká se tak relevance dichotomie soukromého a veřejného práva, kterou popisuje na kauze přípustnosti bankovních poplatků, jejíž řešení v českém a německém právu se podstatně lišilo. Přijmeme-li jako východisko ústřední roli právních principů a hodnot v současném právu a rozšíříme-li Jestaedtovu tezi o ústavě "za" (psanou) ústavou na obecnější myšlenku existence práva v podobě nepsaných normativních standardů na pozadí psaného práva, pak naznačený konflikt mezi smluvní autonomií a základními právy je nutné vnímat šířeji: nejen jako konflikt pozitivněprávních úprav v ústavě a zákonech soukromého práva, ale i fundamentálních zásad a hodnot v obou těchto právních odvětvích.

Článek reflektuje, v návaznosti na teorii amerického autora Casse Sunsteina, úsilí zejména vrcholných soudů na formulování šířeji a hlouběji odůvodněných rozhodnutí, tak aby to odpovídalo jejich roli v soudní soustavě. Koncept optimální relevance, se kterým pracují autoři knihy Citační analýza judikatury, tak nabývá podle našeho názoru nový rozměr, když minimalizace úsilí ohledně zahrnutí soudního rozhodování je příznačná pro minimalistickou argumentaci, naopak hluboká a do jisté míry i široká argumentace příznačná pro maximalismus se vyznačuje podrobnějším zdůvodněním podstaty problémů, což se může projevit v míře odkazů na judikaturu a literaturu v soudním rozhodnutí. V druhé části se článek pokouší otestovat některé jednoduché hypotézy s využitím schématu rozpoznávání referencí, v čemž navazujeme na výzkum prováděný autory výše citované knihy.

Příspěvek reflektuje některé myšlenky knihy Domestic Judicial Treatment of European Court of Human Rights Case Law. Beyond Compliance, a to s použitím zdánlivě rozdílných přístupů k analýze rozhodovací činnosti soudů: autoři používají argumenty politické vědy, systémové teorie práva i obecné právní teorie. Hlavním cílem příspěvku je poukázat na skutečnost, že analýza autorů není vypovídající jen o vztazích vnitrostátních a mezinárodních soudů, nýbrž dost možná šířeji i celých normativních systémů v současném pluralistickém uspořádání.